Narodil se 1. února 1901 v Cadizu v Ohiu Williamu H. Gablovi a Adelin Hershelmanové. Matka zemřela na mozkový nádor, když mu bylo 9 měsíců. Po dvou letech se jeho otec znovu oženil. Nevlastní matka dohlížela na jeho výchovu a podporovala jeho kulturní zájmy. V šestnácti letech odešel ze školy, když se jeho otec dostal do finančních potíží a chtěl, aby Clark pomáhal na farmě. Na přímluvu nevlastní matky ho otec nakonec pustil do Akronu, kde začal pracovat v továrně na pneumatiky.[3] Poprvé tam navštívil divadelní představení a po zhlédnutí hry, která ho velmi zaujala, se Clark rozhodl stát se hercem. Po práci v továrně pomáhal v divadle jako neplacený inspicient, ale po smrti nevlastní matky ho otec vzal s sebou na ropná pole v Oklahomě.
V jednadvaceti však zdědil jistý majetek a začal hrát s druhořadými herci. V Portlandu v Oregonu si našel práci jako prodavač v obchodním domě. Tam potkal herce Earla Larimora, vnuka slavné herečky Laury Hope Crewsové, který ho povzbuzoval a přivedl ho zpět na divadelní prkna. Představil Gabla herečce Frances Dorflerové a společně se dostali do divadelní společnosti The Astoria Players. Po krachu společnosti střídal různá zaměstnání a chodil na kursy herectví k herečce a divadelní manažerce Josephine Dillonové. Zkušená, o sedmnáct let starší manažerka odhadla jeho možnosti ve filmové branži. V roce 1924 Gable opustil Frances Dorflerovou a s Dillonovou odejel do Hollywoodu. Na konci roku se vzali.[3]
Filmová kariéra
Dostával role v němých filmech a nebyl o něj moc zájem, na doporučení svého přítele Lionela Barrymora se vrátil zpět k divadlu. V sezóně 1927–1928 působil v Houstonu a s úspěchem vystoupil i na Broadway. Seznámení s bohatou texaskou prominentkou Marií Langhamovou vedlo k rozvodu s Dillonovou. V roce 1930 se Gable a Langhamová vzali a odjeli do Hollywoodu.
Po přesvědčivém výkonu v divadelní hře The Last Mile a několika neúspěšných filmových pokusech Gable uzavřel smlouvu se společností MGM. Dostal svou první větší roli ve filmu The Painted Desert a do konce roku se objevil v deseti filmech po boku známých hereček. Joan Crafwordová si ho vyžádala pro film Dance, Fools, Dance, který Gablovi přinesl první výrazný úspěch u diváků a další filmové příležitosti. Po romantickém filmu Red Dust, ve kterém byl partnerem Jean Harlowové, se stal hvězdou MGM. Tato dvojice spolu natočila během pěti let šest filmů a jejich spolupráci ukončila až předčasná smrt Harlowové.[3]
V roce 1934 dostal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli v komedii Stalo se jedné noci (It Happened One Night). Další oscarovou nominaci mu v následujícím roce přinesla role kapitána Fletchera Christiana v úspěšném filmu Vzpoura na lodi Bounty.[2] Gable se stal jedním z nejlépe placených a nejpopulárnějších filmových herců. Téměř každý film, který až do roku 1942 natočil, znamenal velký komerční úspěch. V roce 1937 byl Gable korunován na krále amerických kin. Při slavnosti na jeho počest mu byla předána koruna a hermelínový plášť.[3]
Světovou slávu získal hlavně díky své roli Rhetta Butlera ve filmovém zpracování románu Jih proti Severu (Gone with the Wind), za kterou byl v roce 1939 nominován na dalšího Oscara.[2] Po natočení Jihu proti Severu (film) se oženil s Carole Lombardovou, což byla jedna z nejšťastnějších věcí, kterou udělal ve svém osobním životě. Byla jeho velkou láskou a kvůli ní se rozvedl. Ale Carole Lombardová zemřela při pádu letadla v roce 1942, když se vracela z velmi úspěšné akce, kde pomáhala prodávat válečné dluhopisy. Velmi pro ni truchlil a přihlásil se do americké armády. Během druhé světové války létal s bombardérem nad Německem jako střelec, dostal několik medailí za statečnost a byl povýšen do hodnosti majora.[3]
V roce 1945 se opět vrátil k filmu a natočil romantický film Adventure (Dobrodružství), který nebyl zrovna úspěšný. Ani další filmy nedosahovaly předválečných kvalit. Gable byl stále populární, ale jeho osobnost i herecký projev se změnily. Natočil sérii filmů, z nichž komerčního úspěchu dosáhl film Mogambo v režii Johna Forda, ve kterém byla jeho partnerkou Grace Kellyová. Omylem bylo jeho manželství s anglickou herečkou lady Sylvií Ashleyovou, vdovou po Douglasi Fairbanksovi st., které trvalo tři roky (1949–1952).[3]
V roce 1953 mu v MGM nabídli spolupráci, ale on odmítl a rozhodl se pracovat nezávisle. Podílel se na produkci několika filmů, z nichž umělecky vynikla komedie Začalo to v Neapoli se Sofií Lorenovou. V roce 1955 se oženil Kathleen Williams Spreckelsovou a stal se nevlastním otcem jejich dvou dětí. Gablův poslední film byli Misfits (Mustangové), v kterém si zahrál s Marilyn Monroe. Natáčení bylo fyzicky náročné a vyčerpávající kvůli extrémnímu horku v nevadské poušti. Gable hrál stárnoucího kovboje, cítil se v dobré kondici, odmítal kaskadéra.
Krátce po natočení filmu, 6. listopadu 1960, byl Gable hospitalizován v nemocnici v Los Angeles, kde mu diagnostikovali infarkt. Zdálo se, že se jeho stav postupně zlepšuje, ale 16. listopadu 1960 dostal druhý infarkt a ve věku 59 let zemřel. Pohřben byl po boku Carole Lombardové na Forest Lawn Cemetery v Glendale do hrobky, kterou pro Carole a svoji tchyni nechal vystavět on sám. V březnu 1961 mu jeho manželka porodila syna, jenž dostal na otcovu počest jméno John Clark Gable.
pátá manželka: modelka Kathleen Williams Capps de Alzaga Spreckels – syn John Clark Gable (narozen 20. března 1961)
Děti
Judy Lewisová se narodila herečce Lorettě Youngové, která měla při natáčení filmu Volání divočiny (1935) s Gablem poměr. Gable si ji ale odmítl vzít. Youngová se tedy „uklidila do ústraní“ a po čase se v Hollywoodu objevila s dcerou s tím, že ji adoptovala. Gable se k dceři neznal, údajně ji ale navštívil, když jí bylo 15 let, aniž by jí ovšem řekl, že je její otec. To, že není adoptovaná a že její biologičtí rodiče jsou Clark Gable a Loretta Youngová, kterou považovala jen za svou adoptivní matku, se dozvěděla až ve svých 31 letech. V Hollywoodu se o tom prý ale šuškalo dlouho předtím, vzhledem k tomu, že byla Clarku Gablovi velmi podobná.
John Clark Gable se narodil až po smrti svého otce jeho páté manželce, údajně ve stejné nemocnici, ve které Clark Gable zemřel.
↑ abc Academy awards - Clark Gable. awardsdatabase.oscars.org [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
↑ abcdefZDRAŽILOVÁ, Milica. Přemožitelé času sv. 10. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Clark Gable, s. 164–167.
Literatura
HARRIS, Warren G. Clark Gable (Životopis). Praha: BB/art, 2008. 406 s. ISBN978-80-7381-410-6.