Přírodní rezervace Chynínské buky patří mezi nejstarší bučinové komplexy brdského pohoří. Můžeme jej nazývat brdským pralesem. Kvůli své vzdálené poloze sem od dávné historie nevedla žádná cesta, a tak se zde dřevo nezačalo těžit.
Přírodní rezervace Chynínské buky se rozprostírá v nadmořské výšce od 680 do 750 metrů. Chráněné území se nachází v okrese Plzeň-jih, ve správním území obce Čížkov v katastrálním území Chynín.[2] Přírodní rezervace je soustředěna na jihovýchodním svahu o sklonitosti 10 až 20 stupňů.
Geologie
Přírodní rezervace Chynínské buky je mimo několik míst, kde vystupují nejtvrdší složky podloží tvořené buližníkem, kryta kvartérními sedimenty, které vznikly spolupůsobením půdotvorných faktorů. Nejdůležitější je zde mateční hornina, jejíž chemismus se velmi projevuje v chemismu půd. Mimo půdní vlhkosti podmíněné zrnitostním složením mateční horniny rozhoduje o úrodnosti půd. Půda má charakter kamenito - hlinité země.
Z půdních typů jsou zde zastoupeny nevyvinuté půdy v severozápadní části. Ve spodní části území se v okolí pramenišť vyskytuje hnědozem oglejená. Při realizovaném geologickém inventarizačním průzkumu bylo u obce Teslíny, která se nachází přibližně deset kilometrů od přírodní rezervace, pomocí vrtu do hloubky 150 metrů zjištěno následující složení hornin: droby, břidlice, sulfidické černé břidlice a silně karbonatizované bazalty. Horniny jsou kontaktně metamorfované. Všechny silicity vystupující na povrch přírodní rezervace nebyly ve vrtu zajištěny. Pruh je na jihovýchodní straně vrouben pinkovými poli, které byly založené na limonitovýchgosanech černých sulfidických břidlic, kde byl kdysi těžen limonit. Buližníková skalka má v přírodní rezervaci charakter mrazového srubu. Přírodní rezervace Chynínské buky je soustředěna na jihovýchodním svahu o sklonu 10 až 20 stupňů.
Průměrná roční teplota na území přírodní rezervace činí 5,57 °C. Přibližná délka vegetačního období ve sledované lokalitě je 130 dní v roce. Průměrné roční srážky, zjištěné srážkoměrnou stanicí u obce Míšov, činí 727 mm za rok. Nepříznivým klimatickým jevem je tvoření námraz, které způsobují vrcholové zlomy především u smrku. Dalším klimatickým jevem způsobujícím poškození nebo rozvrácení lesních porostů je vítr.
Management a ochrana lesa se v rezervaci prakticky neodlišují od postupů v běžném hospodářském lese, pouze používání chemických prostředků je zakázáno dle § 29 zák. 114/92 Sb. Převážnou část způsobených škod na území přírodní rezervace činí jelení a srnčí zvěř. V posledních letech však došlo ke snížení stavů zvěře. Rovnovážný stav lesní zvěře znamená, že jej příroda v zimě uživí bez přikrmování, kdy úspěšně odrůstá přirozené zmlazení dřevin. Kultury dřevin se chrání oplocením a nátěry. V roce 2002 se prováděla na území přírodní rezervace umělá obnova lesa, kdy se vysazovaly jedle bělokoré. Na území přírodní rezervace se pak jednou ročně provádí ochrana proti buřeni (zarůstající podrost, například ostružina) ožínáním (odstraněním) v pruzích až do zajištění kultury stromů.
