Chráněné krajinné oblasti v Česku
Labské pískovce jsou chráněná krajinná oblast v okresech Děčín a Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se v německém příhraničí přibližně mezi Petrovicemi na západě, Českou Kamenicí na východě, Děčínem na jihu a Mikulášovicemi na severu. Území s rozlohou 242,6 km²[1] je národním parkem České Švýcarsko rozděleno do čtyř oddělených částí.[2]
Historie
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena dne 19. září 1972 výnosem ministerstva kultury.[1] Dne 1. ledna 2000 byla část území vyčleněna jako národní park České Švýcarsko.[3] Od 1. června 2017 vykonává správu území chráněné krajinné oblasti Správa Národního parku České Švýcarsko.
Přírodní poměry
Geograficky zaujímá spolu s Národním parkem České Švýcarsko většinu geomorfologického celku Děčínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Děčínský Sněžník (723 metrů). Rozprostírá se severně od Českého středohoří – zhruba od obce Petrovice a Tiských stěn na západě, dále přes Děčín až po Chřibskou na východě.
Přírodní poměry jsou stejné jako v národním parku České Švýcarsko, avšak hustší osídlení zanechalo svůj vliv v menší rozmanitosti fauny a flóry. Velmi cenná je však zachovaná lidová architektura v podobě roubených domů.
Povrch tvoří pískovce křídového stáří. Počet skalních útvarů v krajině je srovnatelný s národními parky v USA v Arizoně a Utahu,[zdroj?!] avšak na západě USA jsou skalní útvary vlivem suchého klimatu obnažené, zatímco v Labských pískovcích jsou pokryté lesy.
Současná podoba území se začala vytvářet v období svrchní křídy na konci druhohor. V souvislosti s táním ledu byla zdejší krajina zaplavena mořem. Do něj splavovaly vodní toky materiál z krajiny, která zůstala nad hladinou. Tíha materiálu stlačovala dno a na původním podloží se vytvořila vrstva až jeden kilometr silná, tvořená převážně pískem, jílem a štěrkem. Po ústupu moře přibližně před 65 miliony lety se méně stabilní horniny jako jílovce a prachovce rychle rozpadaly. Zůstala vrstva křemenných pískovců o tloušťce 350–420 metrů. Následně v období třetihor došlo v důsledku kolize litosférických desek k alpinskému vrásnění, kdy byly pískovcové vrstvy české křídové tabule vyzdviženy nad původní úroveň a vlivem nestejnoměrných tlaků došlo k jejich fragmentaci. Následné střídání ledových a meziledových dob spolu s říční erozí i působením větru vymodelovaly pískovcové skály do současné podoby.[4]
Maloplošná chráněná území
- Národní přírodní rezervace
- Přírodní rezervace
- Přírodní památky
- Smluvně chráněná území
Odkazy
Reference
- ↑ a b Labské pískovce [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
- ↑ České Švýcarsko [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
- ↑ KNORR, Ivan. Krajina čtyř fází. Země světa. 2022-05-03, roč. 21, čís. 5, s. 2–11. Dostupné online.
Externí odkazy