Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Základní informace
Vyhlášení	19. září 1972
Vyhlásil	Ministerstvo kultury ČSR
Rozloha	243 km²
Správa	Správa NP České Švýcarsko
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký kraj
Okres	Děčín
Souřadnice	50°56′54,96″ s. š., 14°23′14,28″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Labské pískovce
Další informace
Kód	53
Web	www.npcs.cz
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Labské pískovce jsou chráněná krajinná oblast v okresech Děčín a Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se v německém příhraničí přibližně mezi Petrovicemi na západě, Českou Kamenicí na východě, Děčínem na jihu a Mikulášovicemi na severu. Území s rozlohou 242,6 km²^[1] je národním parkem České Švýcarsko rozděleno do čtyř oddělených částí.^[2]

Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena dne 19. září 1972 výnosem ministerstva kultury.^[1] Dne 1. ledna 2000 byla část území vyčleněna jako národní park České Švýcarsko.^[3] Od 1. června 2017 vykonává správu území chráněné krajinné oblasti Správa Národního parku České Švýcarsko.

Geograficky zaujímá spolu s Národním parkem České Švýcarsko většinu geomorfologického celku Děčínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Děčínský Sněžník (723 metrů). Rozprostírá se severně od Českého středohoří – zhruba od obce Petrovice a Tiských stěn na západě, dále přes Děčín až po Chřibskou na východě.

Přírodní poměry jsou stejné jako v národním parku České Švýcarsko, avšak hustší osídlení zanechalo svůj vliv v menší rozmanitosti fauny a flóry. Velmi cenná je však zachovaná lidová architektura v podobě roubených domů.

Povrch tvoří pískovce křídového stáří. Počet skalních útvarů v krajině je srovnatelný s národními parky v USA v Arizoně a Utahu,^[zdroj⁠?!] avšak na západě USA jsou skalní útvary vlivem suchého klimatu obnažené, zatímco v Labských pískovcích jsou pokryté lesy.

Současná podoba území se začala vytvářet v období svrchní křídy na konci druhohor. V souvislosti s táním ledu byla zdejší krajina zaplavena mořem. Do něj splavovaly vodní toky materiál z krajiny, která zůstala nad hladinou. Tíha materiálu stlačovala dno a na původním podloží se vytvořila vrstva až jeden kilometr silná, tvořená převážně pískem, jílem a štěrkem. Po ústupu moře přibližně před 65 miliony lety se méně stabilní horniny jako jílovce a prachovce rychle rozpadaly. Zůstala vrstva křemenných pískovců o tloušťce 350–420 metrů. Následně v období třetihor došlo v důsledku kolize litosférických desek k alpinskému vrásnění, kdy byly pískovcové vrstvy české křídové tabule vyzdviženy nad původní úroveň a vlivem nestejnoměrných tlaků došlo k jejich fragmentaci. Následné střídání ledových a meziledových dob spolu s říční erozí i působením větru vymodelovaly pískovcové skály do současné podoby.^[4]

Národní přírodní rezervace

• Kaňon Labe
• Růžák

Přírodní rezervace

• Arba
• Čabel
• Holý vrch u Jílového
• Libouchecké rybníčky
• Maiberg
• Niva Olšového potoka
• Pavlínino údolí
• Pekelský důl
• Rájecká rašeliniště
• Stará Oleška

Přírodní památky

• Eiland
• Hofberg
• Jeskyně pod Sněžníkem
• Meandry Chřibské Kamenice
• Pod lesem
• Rybník u Králova mlýna
• Sojčí rokle
• Tiské stěny

Smluvně chráněná území

• Jílové u Děčína – škola

• Obrázky, zvuky či videa k tématu CHKO Labské pískovce na Wikimedia Commons
• Chráněná krajinná oblast Labské pískovce na OpenStreetMap
• Krajinou domova II — Evropská Arizona (dokumentární pořad ČT)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.