Chromylchlorid

Chromylchlorid
Lahvička s chromylchloridem
Lahvička s chromylchloridem
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
3D model
3D model
Obecné
Systematický názevdichlorid-dioxid chromový
Anglický názevChromyl chloride
Sumární vzorecCrO2Cl2
Vzhledkrvavě červená dýmavá kapalina podobná bromu
Identifikace
Registrační číslo CAS14977-61-8
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)239-056-8
PubChem22150757
ChEBICHEBI:33038
UN kód1758
SMILESCl[Cr](Cl)(=O)=O
InChIInChI=1S/2ClH.Cr.2O/h2*1H;;;/q;;+2;;/p-2
Číslo RTECSGB5775000
Vlastnosti
Molární hmotnost154,9008 g/mol
Teplota tání−96,5 °C (176,7 K)
Teplota varu117 °C (390 K)
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
H-větyH271 H314 H317 H340 H350 H410
P-větyP201 P210 P280 P303+361+353 P305+351+338+310 P308+313[1]
NFPA 704
0
3
2
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chromylchlorid je anorganická sloučenina se vzorcem CrO2Cl2. Jedná se o červenohnědou sloučeninu, která je při pokojové teplotě těkavá, což je pro sloučeniny přechodných kovů neobvyklé.

Příprava

Chromylchlorid lze připravit reakcí chromanu draselného nebo dichromanu draselného s chlorovodíkem v přítomnosti kyseliny sírové a následnou destilací.[2][3]

K2Cr2O7 + 6 HCl → 2 CrO2Cl2 + 2 KCl + 3 H2O

Kyselina sírová slouží jako dehydratační činidlo. Lze jej také připravit reakcí oxidu chromového s bezvodým chlorovodíkem:

CrO3 + 2 HCl ⇌ CrO2Cl2 + H2O

Metoda používaná k přípravě chromylchloridu je základem kvalitativního testu na chloridy: vzorek podezřelý z obsahu chloridů se zahřeje se směsí dichromanu draselného a koncentrované kyseliny sírové. Je-li přítomen chlorid, vzniká chromylchlorid, což se projeví červenými výpary CrO2Cl2. Analogické sloučeniny se netvoří s fluoridy, bromidy, jodidy a kyanidy.

Činidlo pro oxidaci alkenů

Chromylchlorid oxiduje vnitřní alkeny na alfa-chlorketony nebo příbuzné deriváty.[4] Rovněž působí na benzylové methylové skupiny za vzniku aldehydů Étardovou reakcí. Vhodným rozpouštědlem pro tyto reakce je dichlormethan.[5]

Bezpečnostní aspekty

Chromylchlorid se často skladuje v uzavřených skleněných ampulích, aby se zabránilo úniku par z nádoby.

Chromylchlorid se při styku s vodou prudce rozkládá za vzniku kyseliny chlorovodíkové (HCl) a kyseliny chromové (H2CrO4). Přestože není hořlavý, je silným oxidačním činidlem a při styku s hořlavými látkami se může samovolně vznítit nebo explodovat. V případě požáru nesmí dojít k přímému kontaktu s vodou.

Je navíc silně žíravý a snadno popálí kůži a oči a požití by způsobilo vážné vnitřní zranění. Jeho výpary rovněž silně dráždí všechny části těla.[6]

Časté vystavení kůže chromylchloridu může mít za následek vznik vředů.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chromyl chloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Chromyl chloride 200042 [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-16. 
  2. ↑ MOODY, B.J. Comparative Inorganic Chemistry. Londýn: Edward Arnold, 1965. 381 s. ISBN 0-7131-3679-0. 
  3. ↑ SISLER, Harry H.; E. RIARCHI, Logis. Chromyl Chloride [Chromium(VI) Dioxychloride]. Příprava vydání W. Conard Fernelius. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9780470132333. DOI 10.1002/9780470132333.ch63. S. 205–207. 
  4. ↑ FREEMAN, Fillmore; DUBOIS, Richard H.; MCLAUGHLIN, Thomas G. Aldehydes by Oxidation of Terminal Olefins with Chromyl Chloride: 2,4,4-Trimethylpentanal. Org. Synth.. S. 4. DOI 10.15227/orgsyn.051.0004. 
  5. ↑ FREEMAN, Fillmore. Chromyl Chloride. [s.l.]: Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis, 2004. ISBN 0471936235. DOI 10.1002/047084289X.rc177. 
  6. ↑ a b Laboratory Handbook of Toxic Agents. [s.l.]: Royal Institute of Chemistry, 1966. Dostupné online. S. 79. 

Externí odkazy