Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena červenci 1979 (o rok dříve než na české straně) a její zákon byl aktualizován v srpnu 2003. Podnětem k vyhlášení byla snaha o zachování a zhodnocování zdejší krajiny. Geologickou stavbu tvoří na severozápadě venkovní flyšové pásmo spolu s pruhem bradlového pásma na jihovýchodě. Typickým jevem tohoto bradlového pásma jsou starší útvary vyčnívající nad okolní paleogenní útvary, jež tvoří vápencová bradla, tedy osamocené soutěsky, skalní stěny a suťové kužely.
Na území chráněné krajinné oblasti se nacházejí vzájemně se prolínající lesní komplexy (lesy se vyskytují na 67 % plochy). Převážně jsou tvořeny původním druhovým složením, tedy buky (Fagus), duby (Quercus), habry (Carpinus), javory (Acer), jasany (Fraxinus) či lipami (Tilia). Zatím nevykazují vážnější známky poškození. V okolí vodních toků jsou obvykle vrbovo (Salix)–olšové (Alnus) porosty, ale je možné najít též staré ovocné sady, remízky a meze.
