Nejvyšším vrchem je Zámčisko (434,1 m n. m.) ve stejnojmenném podcelku.
Geologické poměry
Z geologického hlediska je oblast Chvojnické pahorkatiny přiřazována k neogénním sedimentačním pánvím
Vnitřních Západních Karpat. Jihozápadní část je tvořena málo zpevněnými až sypkými
mořskými neogenními sedimenty, hlavně jíly, slíny, silty, písky, pískovci a štěrky období
vrchního miocénu až pliocénu. Jihovýchodní a centrální část tvoří jílovce, siltovce, písky, pískovce, štěrky, slepence,
ojediněle vápence spodního miocénu. Západní a zčásti i centrální část je tvořena jíly, jílovci, siltovci, písky, pískovci a slepenci období středního miocénu. V této části se přidávají vápence, uhelné sloje a ryolitové tufy.
Nejsevernější část je tvořena flyšovými vrstvami pískovců, slepenců a jílovců období paleogénu až spodního eocénu.
Nejsevernější část zároveň přináleží k magurskému flyši vnějšího flyšového pásma. Středem území prochází několik
zlomových linií, přičemž nejvýznamnější probíhá ve směru západ - východ.
Povrch není příliš členitý, od poslední doby ledové (würm) je modelován západními větry, které zde navály mohutné příkrovy
spraší a sprašových hlín. Vyskytují se zde také písečné přesypy, přičemž písky jsou nevápnité, nezadržují vodu a těžce
se v nich vytváří humus. Řekami modelovaný reliéf se vyskytuje v centrální části, hlavně v podcelku
Zámčisko.
Klima
Chvojnická pahorkatina patří do teplé oblasti (A), mírně vlhké podoblasti a do okrsku s mírnou zimou (A5).
Pouze nejvýše položené oblasti (Zámčisko) patří do mírně teplé oblasti (B),
mírně vlhké podoblasti a pahorkatinového okrsku s mírnou zimou (B3). Průměrné teploty vzduchu v červenci zde dosahují 18-19 °C,
v nejzápadnější části 19-20 °C a v nejvyšších polohách jen 17 °C. Průměrné teploty vzduchu v lednu dosahují -2, -3 °C, v nejzápadnější části
do -2 °C a v nejvyšších polohách -3, -4 °C. Průměrný roční srážkový úhrn představuje 600 - 700 mm, v oblasti Skalice
550 - 600 mm. V letním období převládají západní až severozápadní větry, v zimním období jihovýchodní.
Střídání propustných a nepropustných vrstev neogenních sedimentů vytváří dobré podmínky pro vytváření zásob podzemních vod. Vydatnost artéských studní dosahuje 4 - 6 l/s. Z pramenů je významný pramen u Štefanova. Významné zdroje podzemních vod se nacházejí i v oblasti vátých písků.
Minerální vody vyvěrají v okolí Koválova a Smrdáků. Jde o sirovodíkové slané alkalické jódové minerální vody s mineralizací 2 633 mg/kg, s teplotou 12,5 °C a s enormně vysokým obsahem aktivní síry (nejsilnější
sirovodíkové prameny v Evropě).
Do geomorfologického celku zasahuje výběžek CHKO Bílé Karpaty na severu. Nachází se zde 5 chráněných území.
Chvojnica (přírodní památka) byla vyhlášená v roce 1991 na ploše 31,65 ha. Je zde chráněna říčka Chvojnica
jako nejzachovalejší vodní tok západní části CHKO Bílé Karpaty a přilehlého území. Nacházejí se zde biotopy
teplomilné pahorkatinné vodní fauny a hodnotné břehové porosty, jako krajinotvorný a ekostabilizační prvek. Chropovská strž byla vyhlášena v roce 1993 na výměře 47,66 ha. Území představuje ukázku vývoje podhorských oblastí od třetihor až po současnost. Zahrnuje tři opuštěné lomy, ve kterých se nacházejí naleziště zkameněných pozůstatků živočichů z poslední mořské transgrese. Veterník byla vyhlášena v roce 1983 na ploše 18,5 ha. Předmětem ochrany jsou zde lesostepní společenstva s borovicí černou na svazích, které tvoří hrubozrnné vápnité písky, pískovce a slepence. Jde o místa výskytu vícerých chráněných a vzácných druhů rostlin a hnízdištěm chráněných druhů ptáků. Chráněný areál Budkovianské rybníky byl vyhlášen v roce 1994 na ploše 14,07 ha. Území je tvořeno skupinou menších rybníků, představuje refugium výskytu vícerých chráněných a ohrožených druhů vodních a mokřadních živočichů. Chráněný areál Vodní nádrž Petrova Ves byl vyhlášen v roce 1996 na ploše 34,80 ha. Patří mezi významné slovenské ornitologické lokality s výskytem vícerých chráněných, vzácných a ohrožených hnízdících i migrujících druhů ptactva.
Obce
Na území geomorfologického celku leží intravilán 25 obcí a 1 města. Částečně sem zasahují další 3 města a 1 obec.
Všechny obce a města spadají pod okresy Senica a Skalica. Jde o tyto obce:
