Původně privilegovaná chodská ves je poprvé uváděna v roce 1365. V okolí vesnice na tzv. kostelišti se tajně scházeli nekatoličtí Chodové. Ve druhé polovině 18. století byla v centru vsi postavena pozdně barokní kaple se zvoničkou. Ukázkami lidové architektury jsou roubené chalupy čp. 70 a 71.
Socha mistra Jana Husa v Chodově (s puškou)
Dnes je Chodov velkou vesnicí s relativně velkými možnostmi zaměstnání v sousední obci Trhanov. Občanská vybavenost je zřejmě lepší než v sousedním Trhanově. Ve vsi jsou 2 prodejny potravin (z toho jedna je v katastru Trhanov) , asi dva hostince a základní škola. Sportovní vyžití umožňují dvě hřiště a tělocvična. Obec má vodovod, kanalizaci, sbor dobrovolných hasičů a je plynofikována.
V obci je také památník mistra Jana Husa z roku 1922. Po druhé světové válce dochází ke stavebnímu rozvoji a nárůstu obyvatel, pod kopcem, mezi Chodovem a Trhanovem vznikají průmyslové podniky (zejm. dřevozpracující průmysl). Z toho důvodu tam bylo tehdy postaveno velké množství nových betonových bytovek, díky nimž v sedmdesátých letech 20. století Chodov stavebně splynul se sousedním Trhanovem. Obě obce si ale dosud zachovaly samostatnost.
Na jižním okraji vesnice se nachází přírodní památka Chodovské skály a jižního cípu katastrálního území zasahuje část národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy.
V zeleném štítě pár odvrácených plstěných bot (válenek), pod nimi vlčí udice kroužkem nahoru, vše stříbrné.
Blason vlajky:
Zelený list s párem odvrácených bílých plstěných bot (válenek). Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Symbolem Chodů jsou plstěné boty. Chod byl ve staročeštině „výsadní sedlák, který měl po hranicích choditi a hlídati“. Už v roce 1543 došlo v Domažlicích ke sporu mezi falckým delegátem a Petrem ze Švamberka. V tom sporu se jednalo o vymezení hraniční čáry. Petr ze Švamberka se vykrucoval, že neběží o jeho majetek, ale o královský, který stráží Chodové. A na tomto místě se v českém textu mluví o chodských odznacích, kterými se mohou Chodové veřejně prokazovat: Tak mají také svůj vlastní praporec čili korouhev, na ní své vlastní dané jim odznaky, totiž pár plstěných bot (v německé listině je to „ein Paar Filzschuhe“) a užívají tohoto praporce vlajícího a rozvinutého k provázení českého krále přes les, kdykoli toho potřeba vyžaduje.[5]
Vlčí udice ve znaku obce je převzata z erbu hraběcího roduStadionů, majitelů panství. Vlčí udice je středověký nástroj na chytání zvěře. Skládá se ze dvou částí - kotvy a dvojháku (v podobě písmene Z) spojených řetězem. Pomocí kotvy se udice zavěšovala do vidlice větví a na řetězu visel dvojhák dlouhý asi 10 centimetrů zabodnutý do kusu masa coby návnady. Jako obecná figura je někdy používána v podobě kotvy, jindy dvojháku.Tři vlčí udice v podobě kotvy jsou ve znaku Stadionů, tři dvojháky měli ve znaku Cvaibrukové (a dvojhák má ve znaku například obec Jetřichov v okrese Náchod).[6]
Legenda o Chodech a psí hlavě: Pojem psohlavec se používal ve staré češtině jako hanlivé označení Turků. Potom takto začali Chodům říkat Němci, kteří byli poněkud znechuceni střežením českým hranic a kontrolováním každého, kdo tudy procházel. Pro Němce to byli Hundsköpfige, Psohlavci, zkrátka potupná přezdívka.[5]
Podle údajů ze SLBD 2001 je národnostní složení v obci poměrně jednotné: 93,4 % občanů je české národnosti a 1,4 % obyvatel jsou Vietnamci. Další národnostní skupiny mají zastoupení pod 1% (0,7 % Slováků, 0,6 % Ukrajinců, 0,4 % Moravanů a 0,3 % Němců).
Procentuální zastoupení dětí do 15 let vyjma je podle údajů ze 3. července2006 podprůměrné (11,2 %%).
Zaměstnanost
V roce 2001 bylo v Chodově 392 ekonomicky aktivních občanů. Míra nezaměstnanosti dosahovala tehdy pouhých 2,3 %, což je výrazně pod průměrem okresu, kraje i republiky. 34,2 % obyvatel bylo tehdy zaměstnáno v průmyslu, 14,5 % v zemědělství a lesnictví, 8,4 % v obchodu, 6,9 % ve veřejné správě a 5,1 % ve stavebnictví. V dalších oborech bylo zaměstnáno pod 20 občanů (tj. přibližně pod 5 %).
Domy
Na katastru obce stálo v roce 2001 173 domů, z čehož 164 bylo trvale obydlených (tj. 94,8 %).
Katastr
Celková výměra katastrálního území obce je 895 ha. Zemědělská půda tvoří 41,2 % plochy obce, lesy 52,1 % a zastavěná plocha jenom 1,2 % (tj. 11 ha).
Doprava
V Chodově se křižují 2 silnice III. třídy. Jedná se o komunikace z Výhledů do Trhanova a z Pece do Chodova.
Železniční doprava je z obce relativně dobře dostupná. Nejbližší železniční zastávka je v Trhanově na trati č. 184 (Planá u Mariánských Lázní – Domažlice) a je vzdálena asi 1 km z centra vsi. Tato železniční trať také krátce prochází i chodovským katastrem.
Ve čtvrtek 26. září2013 vznikl v obci dosud nejmladší český klub kolové. Pod názvem SK Chodsko jej založil trenér a rozhodčí Ondřej Průcha. Klub své zápasy a turnaje pořádá v místním Kulturním domě. Pro kolováky–juniory z celé České republiky i zahraničí též organizuje Mikulášskou Velkou cenu Chodska.[9][10]
Galerie
Lidová architektura v Chodově
Základní škola v Chodově
Bytovky v dolní (průmyslové) části obce mezi Chodovem a Trhanovem
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 578.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
↑ ab 480. schůzka: Na praporu bota. Dvojka [online]. 2004-09-05 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
↑EXNER, Petr. OBECNÉ FIGURY NA VLAJKÁCH OBCÍ (35) - VLČÍ UDICE. vexi.info/95, zpravodaj střediska vexilologických informací. Leden-únor 2008, s. 4. Dostupné online.
.svg)
