Chien-Chi Chang (čínsky:張乾琦, [ʈ͡ʂɑŋ⁵⁵ t͡ɕʰjɛn³⁵t͡ɕʰi³⁵]IPA, bopomofo: ㄓㄤ ㄑㄧㄢˊㄑㄧˊ, český přepis: Čang Čchien-čchi) * 1961Tchaj-čung, Tchaj-wan) je tchajwanský fotograf a člen agentury Magnum Photos.[1]
Čang se ve své tvorbě zaměřuje na abstraktní pojmy odcizení a spojení. The Chain je sbírka portrétů vytvořených v roce 1998 v azylu pro duševně nemocné v chrámu Long Fa Tang na jižním Tchaj-wanu. Čchien-čchi Čang zkoumá život za zdmi chrámu, který se stal svatyní i vězením pro asi 700 duševně nemocných pacientů. Chrám nepodává léky ani ošetření používané v podobných institucích. Místo toho buddhističtí mniši, kteří dohlížejí na pacienty, používají pro „terapeutické“ účely řetězy. Pacient ve stabilnějším stavu je připoután a uzamčen k pacientovi, který je považován za méně zdravého. Vytvoří tak řetězem spojenou dvojici. Pacienti obvykle přicházejí do chrámu nedobrovolně. Po vyčerpání konvenčních lékařských postupů vidí zoufalí členové rodiny Long Fa Tang jako poslední možnost pro nevyléčitelné. Vzhledem k tvrdé kritice ze strany úřadů tvrdí mniši, že jejich metody se osvědčily, stejně jako zmírnily obrovskou zátěž rodin.[2] Série byla vastavena na Benátském bienále (2001) a na uměleckém bienále v São Paulu (2002). Fotografie vytištěné skoro v životní velikosti dvojic pacientů spojených dohromady řetězem rezonují s Čangovým pohledem na méně viditelná pouta v manželství.
Čang se zabýval manželskými vazbami ve dvou knihách - I do I do I do (2001), sbírce obrazů zachycujících odcizené ženichy a nevěsty na Tchaj-wanu a v Double Happiness (2005) dokumentoval obchody s prodejem nevěst ve Vietnamu. Vazby rodiny a kultury jsou také tématem projektu, který zahájil v roce 1992. Po dobu 21 let fotografoval a natáčel Chang rozdělené životy čínskýchimigrantů v Chinatownu v New Yorku, spolu se životem jejich manželek a rodin doma ve Fu-ťienu. Na projektu China Town (Čínské město) stále pracuje, v roce 2008 tuto sérii vystavil v Singapurském národním muzeu[3], na Benátském bienále (2011) a v Mezinárodním středisku fotografie v New Yorku (2012). Čangovo zkoumání vazeb, které spojují jednu osobu s druhou, vychází z vlastní zkušenosti oddělených imigrantů ve Spojených státech.
↑HUDSON, Berkley. Encyclopedia of Journalism. Redakce Sterling Christopher H.. Thousand Oaks, Calif.: SAGE, 2009. ISBN978-0-7619-2957-4. S. 1060-67.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Chien-Chi Chang: The Chain [online]. Magnum Photos [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ 1998 Chien-Chi Chang DL2. World Press Photo. Dostupné online [cit. 2018-07-03].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ 1999 Chien-Chi Chang DLS1-AK. World Press Photo. Dostupné online [cit. 2018-07-03].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Recipients [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Winners List [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.