Autoři připsali hru Miloši Nedbalovi"za všechny role od Blažeje Josska až po Gaia Julia Caesara"
Ve hře zaznělo tango Kleopatra, pochod Vojna a mír, Pochod plebejců, valčík Římské lázně, Ezop a brabenec, balet Obětování Osiriovi, V domě straší duch, Evropa volá
Historie
Hra představuje Caesara jako přihlouplého a stárnoucího muže, který touží po válce. V postavě Caesara jsou patrné rysy italského diktátora Benita Mussoliniho. První vyloženě politická hra, ve které autoři upozornili na nebezpečí fašismu a na krizi formálního parlamentarismu. Výrazně přitvrdili i v kritice společnosti, po této hře začalo být toto divadlo považováno za politické. Dělali si legraci ze Společnosti národů, Edvard Beneš chtěl aby hra byla zakázána, protože je nedemokratická, později mu to rozmluvil Hubert Ripka[zdroj?]. Voskovec o hře mluví jako o daumierovské karikatuře.[zdroj?]
Tanečnice s plynovými maskami, Tanečnice v hadrech, Tanečnice z let devadesátých - Jenčíkovy girls,
Senátoři, lid římský, nájemní vrahové, chrámoví pochopové
Děje se v Římě 13. a 14. března roku 44 před Kristem a tamtéž roku 1932
Hudba ze hry
Některé písně a orchestrální skladby byly v roce 1932 zaznamenány na gramofonové desky firmy Ultraphon:
Evropa volá, Jaroslav Ježek, orchestrální verze, dirigent Jaroslav Ježek, nahráno 29. března 1932
Kleopatra, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, Melody Boys, dirigent Jaroslav Ježek, nahráno 29. března 1932
Pochod plebejců, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, dirigent Karel Ančerl, nahráno 9. června 1932