Březnové zákony nebo březnové konstituční zákony (maďarsky Áprilisi törvények — Dubnové zákony) bylo 31 zákonů, které přijal uherský sněm v Bratislavě 15. března 1848 na začátku revoluce v roce 1848, a které vstoupily v platnost 11. dubna 1848 podpisem císaře v bratislavském Primaciálním paláci. Zákony ukončily metternichovský absolutismus.

Hlavní body zmíněné v těchto zákonech byly:

• zrušení poddanství (pouze pro urbariální rolníky) - odstranění roboty, církevního desátku, zeměpanského devátku a jiných poddanských povinností
• zavedení všeobecného zdanění
• zrušení nezcizitelnosti půdy
• zrušení místodržitelské rady a uherské dvorské kanceláře
• omezení pravomocí (rakouského a uherského) krále a vlády ve Vídni; praktické zredukování rakouské monarchie na personální unii Rakouska a Uherska (vídeňské orgány mohly spolurozhodovat jen ve věcech vojenství, financí a zahraničních věcí)
• ustanovení první samostatné (na Vídni nezávislé) uherské vlády
• zaručení základních lidských a občanských práv
• povolení tvorby ozbrojených národních gard
• majetkový a vzdělanostní cenzus na volby (celkově mohlo volit 6% obyvatelstva)
• prohlášení maďarštiny za úřední jazyk

Zákony nezaručovaly práva žádným jiným uherským národům kromě maďarského, ačkoli Nemaďaři v té době tvořili přibližně 60% obyvatelstva. V marxistickém pojetí zakončily v Uhersku feudalismus a zahájily období kapitalismu.

Už od listopadu roku 1847 probíhal v Bratislavě uherský sněm. Hlavním požadavkem bylo zrušení poddanství. Většina šlechty neprojevovala zájem o radikálnější reformy.

13. března 1848 vypukla revoluce ve Vídni. (11. března byly zformulovány požadavky českých národovců.) Císař Ferdinand V. ze strachu okamžitě odvolal knížete Metternicha (viz Metternichův absolutismus) z funkce a přislíbil přijetí ústavy. Zprávy o revoluci ve Vídni a radikalizaci v Pešti vyústily do přijetí Březnových zákonů. Jejich navrhovatelem byl Lajos Kossuth.

Se zákony byla nespokojená jak Vídeň, tak nemaďarské národnosti, jakož i osoby, na které se zrušení poddanství ani nové volební právo nevztahovalo. Důsledkem byla:

• občanská válka (vzpoury) na více místech v Uhersku - začala bezprostředně po 15.3.
• válka Maďarů proti Rakušanům (Vídni) - začala v zimě 1848, trvala do 1849
• války Maďarů proti většině Nemaďarů v Uhersku, konkrétně proti Chorvatům, Srbům, Slovákům, Rusínům, Rumunům a rumunským Němcům (1848 - 1849), viz například Slovenské povstání

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcové zákony na slovenské Wikipedii.