Britská kuchyně se v porovnání například s italskou či francouzskou kuchyní netěší příliš dobré pověsti. Velká část Britů ovšem tento postoj považuje za zastaralý, protože bídná kvalita průmyslově vyráběných potravin ve 20. století neodpovídala kvalitě domácí kuchyně.
Během středověku a osvícenství měla britská kuchyně vynikající pověst, její úpadek nastal v okamžiku, kdy během průmyslové revoluce začal lid opouštět venkov a hromadně se stěhovat do měst. Britská kuchyně také velmi trpěla nucenými příděly v obou světových válkách (výdej na potravinové lístky byl v Británii ukončen teprve v roce 1954), na což plynule navázal rozkvět masově vyráběných potravin nevalné úrovně.
Crumble, dezert, který se připravuje z ovoce a drobenky. Existuje také slaná varianta, obsahující maso, sýr a zeleninu.
Sýry
Typické britské sýry jsou tvrdé a vyrábí se z kravského mléka. Nejrozšířenějším druhem je čedar, který je známý po celém světě. Společně s ním je takzvaným králem mezi anglickými sýry Stilton, což je sýr s modrou plísní podobný roquefortu. Vyrábí se ovšem velké množství dalších charakteristických sýrů a jejich výroba zažívá v poslední době díky zájmu o lokální produkty jistou renesanci.
Nejpopulárnějším nápojem je čaj, Velká Británie má třetí největší spotřebu čaje na obyvatele (po Turecku a Irsku). Do Velké Británie se dostal čaj z Číny. Nejpopulárnější jsou silné černé čaje, často podávané s mlékem a sušenkami. Zvyk pít čaj o páté (tzn. v pět hodin odpoledne) vznikl ve Francii, ačkoliv je přisuzován Anglii, která ho od Francouzů pouze převzala.
Ve Velké Británii se pěstuje a pije také víno. Prodej tamní produkce vína na britském trhu činí pouhé jedno procento. Vinná réva se pěstuje převážně na území Anglie (hlavně v sušších teplejších oblastech jako je Essex, Sussex nebo Kent). Krom Anglie je několik málo vinic také ve Walesu. Od roku 2015 se vyrábí také víno ve Skotsku, konkrétně ve Fife, ale odborníky na víno bývá považováno za nepitelné.[1][2]
↑ASIMOV, Eric. Royal Wedding Wine May be Bubbly and English. The New York Times. 2011-04-22. Dostupné online [cit. 2019-09-25]. ISSN0362-4331. (anglicky)