Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Bretaňské vévodství Dugelezh Breizh Duchë de Bertaèyn Duché de Bretagne Ducatus Britanniae Minoris ←  ←  939–1547  → vlajka znak
Motto Kentoc'h mervel eget bezañ saotret Potius mori quam fœdari (latina) Plutôt la mort que la souillure A ma vie (jiná varianta) („Raději smrt než hanbu“)
Geografie
Hlavní město	Nantes, Rennes, Vannes a další
Rozloha	32 000 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	500 000 (11. století) 600 000 (12. století) 850 000 (13. století) 1000 000 (14. století) 750 000 (15. století)
Jazyky	bretonština, gallo, latina, francouzština, poitouština
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská země	poplatný stát Západofranské říše (942–952) dynastická unie s Anglií (1181–1202) vazal Francie (1202–1491) dynastická unie s Francií (1491–1547)
Státní útvary a území
Předcházející Bretaňské království vikinská Bretaň Následující Francouzské království

Bretaňské vévodství (bretonsky Dugelezh Breizh, gallo Duchë de Bertaèyn, francouzsky Duché de Bretagne, latinsky Ducatus Britanniae Minoris) byl středověký samostatný státní útvar existující mezi lety 939 a 1547 na poloostrově Bretaň v severozápadním cípu evropského kontinentu. Na západě jej omezoval Atlantský oceán, z východu sousedil s Normandií a dalšími francouzskými regiony.

Od 10. století se Bretaň stala vévodstvím. Státní útvar řízený dědičným vévodou nebyl však příliš politicky stabilní a sám vládce mimo svá soukromá území disponoval jenom omezenou mocí. V letech 1064–1066 došlo k neúspěšnému konfliktu s Normany z Anglie a Normandie. V polovině 12. století vpadl do země s vojsky anglický král Jindřich II. Plantagenet a Bretaň získal pro Anglii, přestože byl později nucen udělit zemi a titul vévody synu Geoffroyovi, čehož bylo dosaženo i skrze sňatek s právoplatnou dědičkou Konstancií.

Roku 1213 Bretaň změnila vlastníka skrze sňatek znovu, tentokrát připadla kapetovským hrabatům z Dreux.

V roce 1379 získali vládu Montfortové, dědička Bretaně Anna z Montfortu musela po vpádu francouzských vojsk zrušit sňatek z roku 1490 s Maxmiliánem I. Habsburským; její sňatky s Karlem VIII. (1491), s Ludvíkem XII. (1499) a sňatek dcery Claudie s francouzským králem Františkem I. roku 1514 fakticky připojily Bretaň k Francii. V roce 1532 byla vyhlášena trvalá unie Bretaně a francouzské koruny.

Po Velké francouzské revoluci byla Bretaň rozdělena do čtyř departementů.

• znak:
• 
  1212–1316
  (dynastie Dreux)
• 
  po roce 1316
• 
  1316–1514
  vévodský znak
• 
  vévodský znak Jana V. (1399–1442)

• vlajka:
• 
  prapor dynastie Dreux
• 
  prapor Jana I. (dynastie Dreux)
• 
  státní vlajka vévodství
• 
  Kroaz Du, vlajka nezávislého vévodství v pozdním středověku
• 
  flotila ze 16.–18. století

• Bretaň
• Seznam bretaňských vévodů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bretaňské vévodství na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.