Annibale Carracci,Kylop Polyphemus , freska, Palazzo FarneseUkládání Krista, Prospero Fontana, 1563Domenichino, Sv. Cecilie rozdává almužnu, freska, 1612–15, San Luigi dei Francesi, Řím
Boloňská škola - významné středisko barokního malířství. V roce 1585 založili v Bologni bratři Carracciové malířské studio nazvané Accademia degli Incamminati či Accademia dei desiderosi. Vliv akademie se projevil u mnoha barokních malířů evropské školy. Představitelé této školy byly například Guido Reni, Francesco Albani, Domenico Zampieri, známý také jako Domenichino, Guercino známý také jako Giovanni Francesco Barbieri a další.[1]
Boloňská škola vzkvétala mezi 16. a 17. stoletím v italské Bologni, hlavním městě regionu Emilia Romagna. Mezi jeho nejvýznamnější představitele patří rodina Carracciů, Lodovico Carracci a jeho dva bratranci, bratři Agostino Carracci a Annibale Carracci. Později zahrnovala i další významné barokní malíře: Domenichino a Lanfranco, působící převážně v Římě, případně Guercino a Guido Reni na Accademia degli Incamminati v Bologni, kterou provozoval Lodovico Carracci. Některé umělecké konvence, které se v průběhu času staly tradičními, se rozvinuly v Římě během prvních desetiletí 16. století. Časem se někteří umělci snažili o nový přístup k práci, který už neodráží římský způsob. Studio Carracci hledalo inovace, nové způsoby tvorby, s cílem odtrhnout se od tradičních stylů malířství a hledat inspiraci u literárních současníků; studio vytvořilo vlastní styl, odlišný od uznávaných způsobů umění své doby. Tento styl byl vnímán jako systematický i imitativní, navazující na konkrétní motivy předchozích římských uměleckých škol a přinášející inovaci moderního přístupu.
↑ŠABOUK A AUTORSKÝ KOLEKTIV, Sáva. Encyklopedie světového malířství. Příprava vydání Jaroslav Hrubý; redakce Jaroslav Vácha. Praha: Nakl. Academia, 1975.
