Jan Valdemar Hasištejnský z Lobkowicz Václav Adam Hasištejnský z Lobkowicz Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkowicz Eva, provdaná Švamberková Barbora, provdaná Štampachová Johana, provdaná Mašťovská z Kolowrat Sidonie, provdaná Krajířová
Narodil se roku 1517. Po otci Václavu Hasištejnském z Lobkovic zdědil část hasištejnského panství a také alodiální panství Líčkov, které rozšířil nákupem statků zabavených po vzpouře proti Ferdinandovi I. Roku 1548 zdědil Stekník, Drahomyšl a Třeskonice a o dva roky později přikoupil Libočany. Ještě později panství rozšířil o Deštnici a další tři vesnice.[1] Od Šliků koupil roku 1555 hrad Mašťov. Od Fictumů získal v roce 1557 panství hradu Egerberk a dosáhl jeho přeměny na svobodný a dědičný statek.[2] Pokusil se odkoupit hrad v Kadani, který měl od roku 1558 na dobu svého života v zástavě od královské komory, ale císař Rudolf II. prodej nepovolil.[3] V roce 1560 koupil tvrz a statek Poláky, které dal do užívání manželce Anně z Fictumu.[4] Roku 1571 koupil chomutovské panství,[5] které se jeho předkům nepodařilo udržet. V roce 1579 k němu připojil také Červený Hrádek a postupně dokoupil bývalé části tamního panství. O tři roky později koupil ještě Horu Svaté Kateřiny.[6] U Klášterce nad Ohří nechal pravděpodobně v letech 1579–1583 vybudovat renesanční zámek Felixburg.[7]
Vyznáním byl luterán. Oženil se dvakrát. S první manželkou Markétou z Plavna, která zemřela roku 1555, měl syny Jana Waldermara a mladšího Bohuslava Jáchyma. Jeho druhou manželkou se stala Anna z Fictumu († 1587). Po smrti Bohuslava Felixe zdědila egerberské panství se zámkem Felixburg, Poláky a Přísečnici s hutními provozy. Synové si rozdělili ostatní majetek. Starší Jan Waldemar dostal kromě dalších Mašťov, Líčkov, Kadaň a Výsluní a mladší Bohuslav Jáchym Chomutov, Červený Hrádek, Údlice, Horu Svaté Kateřiny a chomutovský kamencový důl.[6]
Pohřben byl v rodové hrobce v chomutovském kostele svaté Kateřiny. V září roku 1789 byly kovové rakve z hrobky převezeny do kostela v Novém Sedle nad Bílinou. Když byl v roce 1965 novosedelský hřbitov zrušen, byly ostatky zde pohřbených Lobkoviců pravděpodobně umístěny bez bližšího označení do hromadného hrobu na chomutovském hřbitově.[8]
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III.Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Líčkov – zámek, s. 280.
