Zámecký park v anglickém stylu vznikl u zámku v Blatné z původní lovecké obory na popud Františka Hildprandta v letech 1850–1856. Už v roce 1810 však bylo v jihozápadní části areálu vybudováno umělé návrší se skalami a jeskyněmi.[3] Od poloviny devatenáctého století byli v severozápadní části parku chováni daňci. Po zřízení Zámecké obory Blatná se daňci volně pohybují po celém areálu, který slouží také ke krátkodobé rekreaci obyvatel města a návštěvníků zámku.[4] Krajinářské úpravy parku, v němž jsou ponechány staré solitérní listnaté stromy, a jeho údržba umožnily přežití populace páchníka hnědého.[3]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT11,[5][8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce.[9]
V původních příkopech a slepých ramenech řeky se udržuje makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod.[10] V příkopech roste stulík žlutý(Nuphar lutea), v zamokřeném území podél Lomnice se nachází rozsáhlý porost ďáblíku bahenního(Calla palustris) a podél strouhy napájející rybník naději roste ostřice nedošáchor(Carex pseudocyperus).[11]
Fauna
Předmětem ochrany v přírodní památce i evropsky významné lokalitě je populace páchníka hnědého (Osmoderma eremita). Brouk vyhledává dutiny v solitérních listnatých stromech. Blatenská populace nebyla v době zřízení chráněného území příliš početná, ale prostředí poskytovalo dostatek vhodných dutin k osídlení, a tedy i dobrou perspektivu k jejímu rozrůstání.[12] K dalším druhům hmyzu vázaného na mrtvé dřevo v parku patří pýchavkovník červcový(Endomychus coccineus) a potemníkBolitophagus reticulatus a kmenař trouchový(Uloma culinaris). Z ostatních druhů hmyzu je v oboře hojný čmelák zemní(Bombus terrestris),mravenec otročící(Formica fusca) a mravenec Formica rufibarbis.[10]
↑Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ abPlán péče o ZCHÚ přírodní památka Blatná na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny [cit. 2022-10-23]. S. 16. Dále jen Plán péče (2014–2024). Dostupné online.
↑ abBlatná [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
↑Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN80-86064-99-9. Heslo Blatenská kotlina, s. 72.
↑ abcPřírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
↑VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)