Bitva u Čcheng-pchu

Bitva u Čcheng-pchu
konflikt: Období Jar a podzimů
Bitva u Čcheng-pchu
Bitva u Čcheng-pchu

Trvání632 př. n. l.
Místolokalita v blízkosti Čchen-liou v provincii Čchen-nan a jihozápadní oblast Ťuan v provincii Šan-tung
Souřadnice
Výsledekpřesvědčivé vítězství království Ťin
Strany
Ťin, Čchi, Čchin, Sung Čchu, Šen, Si, Čchen a Cchaj
Síla
700 válečných vozů (Ťin) neznámá
Ztráty
neznámé neznámé, zajato 100 válečných vozů a 1 000 vojáků

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Čcheng-pchu (城濮之戰) byl konflikt mezi státy Ťin, Čchu a jejich spojenci. Odehrála se na území dnešní Číny v roce 632 př. n. l., během období Jar a podzimů (722–481 př. n. l.). Byla první velkou bitvou v dlouhodobém konfliktu mezi státy v údolí Žluté řeky a státy v údolí řeky Jang-c’-ťiang. Vítězství státu Ťin upevnilo hegemonii vévody Wena ze státu Ťin a zastavilo územní ambice státu Čchu na severu minimálně na jednu generaci.

Pozadí

Po smrti vévody Chuana ze státu Čchi roku 643 př. n. l. stát Čchu vytrvale rozšiřoval svůj vliv směrem k severu a pohltil šest menších států. V roce 636 př. n. l. se vévoda Wen, který strávil patnáct let na útěku ve více státech, dostal s pomocí vévody Mua ze státu Čchin k moci. Vévoda Wen převzal vedení ve státech a vykonal množství vnitřních reforem. V letech před 632 př. n. l. konflikt mezi státy Ťin a Čchu eskaloval a byl charakteristický častými přesuny malých států, které ležely mezi nimi, do jedné či druhé koaliční skupiny.

V zimě roku 633 př. n. l. zaútočil král Čcheng z Čchu na stát Sung, spojence státu Ťin. Odpovědí na tuto agresi byla expediční vojenská výprava pod vedením vévody Wena, která se vydala na jih na jaře následujícího roku a okupovala státy Wej a Cchao, satelity státu Čchu. V následujících měsících obě strany posilovaly své aliance. Státy Šen, Si, Čchen a Cchaj, vše přímí sousedé státu Čchu, se spojily s králem Čchengem. Stejně učinil i vzdálenější stát Lu.

Předehra

Armáda státu Ťin se údajně musela stáhnout o 45 km, až se utábořila na rovině Čcheng-pchu na hranicích států Wej a Cchao. Očekávala rozhodující bitvu a naplnění slibu vévody Wena králi Čchengovi během jeho vyhnanství v Čchu. Ústup zároveň umožnil spojení sil Ťinu s posilami Čchi a Čchin.

Kompletně složené z vojáků Čchu bylo jen jádro armády, vedené hlavním velitelem C'jü. Levé křídlo vedené C'si tvořili vojáci ze satelitů Čchu, Šen a Si. Pravé křídlo pod C'šang se skládalo ze samostatné skupiny, kterou tvořily výhradně oddíly států Čchen a Cchaj. Jejich počty byly pravděpodobně až třetinou síly celé armády.

Síly státu Ťin se před výpravou zvětšily ze dvou na tři armády: horní, centrální a dolní. Tyto se před bitvou přeskupily do křídel: horní armáda tvořila pravé křídlo pod vedením Chu Maa a jeho zástupce Chu Jena; dolní vytvořila levé křídlo pod vedením Luan Č' a zástupce Sü Čchen. Centrální armáda vytvořila samotné jádro a vedl ji Sien Čen se zástupcem Si Čenem. Vévoda Wen souboj neřídil a ani se jej přímo nezúčastnil.

Boj

Armády se setkaly 4. den 4. měsíce roku 632 př. n. l.

Bitva začala postupem obou křídel armády Ťin. Pravé křídlo Čchu bylo považováno za nejslabší a Sü Čchen, velitel levého křídla Ťin, na něj zaútočil. Sü chránil koně svých válečných vozů zvířecími kůžemi a vedl na toto křídlo protivníka rychlý a silný útok. Útok byl mimořádně úspěšný a zcela jej rozprášil.

Levé křídlo Ťin následně zafungovalo jako bojová síla, vážící na sebe jádro armády Čchu a bránící mu zaútočit na jejich centrum či pomoci levému křídlu. Mezitím se Chu Maovo pravé křídlo Ťin srazilo s nepřítelem, fingovalo ústup a neslo s sebou dvě velké zástavy samotného vrchního velitele. Levé křídlo Čchu, složené z odvedenců z Šen a Si, se domnívalo, že pravé křídlo Ťin se rozpadlo a C'jü nařídil pronásledování. Kontingent válečných vozů pod vedením Luan Č' se přihnal dopředu a rozdělil se do tří směrů, čímž rozvířil prach a zakryl tak pohyby Chu Maových mužů, kteří se přeskupili do kruhové formace.

Levé křídlo Ťin nadále drželo svou pozici proti centru Čchu a pomáhalo tak vlastnímu centru. Ačkoli bylo jádro ťinské armády přechodně narušeno intenzivním bojem, účinně bránilo centru Čchu v pomoci jejich levému křídlu. Jak levé křídlo Čchu postupovalo, zaútočila na jeho bok osobní garda vévody Wena, složená ze synů vysoce postavených členů klanů a jeho věrných. Mezitím celé pravé křídlo Ťin dokončilo své přeskupení a bylo zprava podporováno válečnými vozy Luan Zhi, které se přidaly k útoku. Levé křídlo Čchu bylo úplně zničeno. Když C'jü viděl, že obě jeho křídla jsou obklíčena a ničena, nařídil ústup.

Hodnocení

Bitva u Čcheng-pchu byla pravděpodobně vůbec největší v bitvou období Jar a podzimů a jednoznačně nejpodrobněji popsanou v díle Cuoův komentář. Přesto místo bitvy zůstává nejasné: v úvahu připadá lokalita v blízkosti oblasti Čchen-liou v provincii Čchen-nan a jihozápadní oblast oblasti Ťuan v provincii Šan-tung. Po návratu na sever byl vévoda Wen uznán za krále dynastie Čou jako první z lenních pánů. Konference několika států v Ťien-tchu v roce 631 př. n. l. vedená vévodou Wenem potvrdila jejich podporu pro královskou rodinu Čou a stvrdila alianční smlouvu. Z dlouhodobé perspektivy však bitva nebyla příliš účinná ve svém cíli potlačit moc Čchu.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bitka pri Čcheng-pchu na slovenské Wikipedii.