Cuoův komentář

Cuoův komentář
AutorCuo Čchiou-ming
Původní názevCuo čuan,
穀梁傳
ZeměČína
Jazykčínština
Žánrhistorie
Datum vydánípo 389 př. n. l.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cuoův komentář nebo Cuova tradice (čínsky v českém přepisu Cuo čuan, pchin-jinem Zuǒ​ zhuàn, znaky zjednodušené 左传, tradiční 左傳) je jedním ze tří hlavních komentářů k Letopisům jar a podzimů.

Historie a obsah

Cuoův komentář patří vedle Kung-jangova komentáře a Ku-liangova komentáře ke třem nejvýznamnějším komentářům Letopisů jar a podzimů. Tradičně je připisován Cuo Čchiou-mingovi (nebo Cuo-čchiou Mingovi, 左丘明, 556–451 př. n. l.), současníkovi Konfucia. O Cuově autorství se pochybuje od tchangské éry,[1] podle moderního bádání vznikl nejpozději před rokem 389 př. n. l.[2] První zmínky o něm jsou až z období Chan, z počátku 1. století n. l., kdy ho vydal a prosazoval Liou Sin († 23 n. l.). Zachovalo se však až vydání Tu Jüa ze 3. století.[3]

V raně chanském období, kdy mezi učenci vládla škola nového textu, byl hlavním a oficiálním komentářem Letopisů Kung-jangův komentář. V polovině 1. století př. n. l.,[4] za vlády císaře Süana,[1] se stejného uznání dostalo i Ku-liangovu komentáři.[4] Až roku 99 n. l.[2] byl Cuoův komentář pod vlivem školy starého textu oficiálně uznán a zařazen mezi výukové texty ve státních školách.

Dílo obsahuje věcné i filologické komentáře k Letopisům jar a podzimů. Na rozdíl od Kung-jangova a Ku-liangova komentáře však obsahuje i soubor vyprávění a anekdot, nejstarší ukázky čínské narativní prózy.[3] Značná část Cuova komentáře tak nemá přímý vztah k Letopisům a představuje nezávislou tradici poučných příběhů vztahujících se ke stejnému historickému období, jejímž jiným zástupcem jsou Promluvy ze států.[4] Tato tradice zanikla koncem období Válčících států, navázal na ni až S’-ma Čchien v Zápiscích historika.[5]

Nejvíce příběhů Cuova komentáře se týká státu Ťin, pak Čchi a Čeng, v závěru se pozornosti dostává Čchu.[3] Zachovaná verze komentáře je konfuciánská, přičemž konfucianismus překrývá pragmatické hodnoty původních autorů textu.[6] Čínští vzdělanci si na komentáři cenili vytříbený styl, objevuje se v něm kontrastní srovnávání charakterů postav.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2010-6-24 [cit. 2012-05-05]. Kapitola Chinese Literature: Chunqiu-Zuozhuan 春秋左傳 "Spring and Autumn Annals and the Tradition or Commentary of Zuo Qiuming", Gongyangzhuan 公羊傳 "The Commentary of Gongyang", Guliangzhuan 穀梁傳 "The Commentary of Guliang". Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 54. 
  3. ↑ a b c SŁUPSKI, Zbigniew; LOMOVÁ, Olga. Úvod do dějin čínského písemnictví a krásné literatury I.: Dynastie Shang až období Válčících států. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 140 s. ISBN 978-80-246-1267-6. S. 43. [Dále jen Słupski, Lomová]. 
  4. ↑ a b c Słupski, Lomová, s. 43.
  5. ↑ Słupski, Lomová, s. 88.
  6. ↑ Słupski, Lomová, s. 91.
  7. ↑ Słupski, Lomová, s. 93.

Externí odkazy