Bitva u Magenty

Bitva u Magenty
konflikt: Druhá italská válka za nezávislost
Bitva u Magenty od Gerolama Induna, Musée de l'Armée
Trvání4. červen 1859[1]
MístoOkolí města Magenta, Itálie
Souřadnice45°27′22″ s. š., 8°48′7″ v. d.
VýsledekVítězství francouzsko-sardinských vojsk
Strany
Francie Druhé Francouzské císařství
Sardinské království 		Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Velitelé
Napoleon III.
generál Patrice de Mac-Mahon
Viktor Emanuel II. 		Polní maršál Ferenc Gyulai
Síla
59 100 mužů
191 děl 		125 000 mužů[2]
Ztráty
657 mrtvých Francouzů
3 858 raněných 		1 368 padlých

4 538 raněných
4 500 zajatých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Magenty (4. červen 1859) byla jedna z bitev druhé italské války za nezávislost. Francouzsko-sardinská vojska zde pod vedením Napoleona III. porazila rakouskou armádu vedenou polním maršálem Ferencem Gyulaiem.

Průběh

Ke střetnutí došlo poblíž města Magenta v severní Itálii. V ranních hodinách Francouzi ve dvou místech překročili řeku Ticino (císař Napoleon III. u Buffalora a generál Patrice de Mac-Mahon severněji u Turbiga). Napoleon poté napadl rakouské síly u Ponte Nuovo di Magenta. Rakouským jednotkám se však za pomocí rezerv podařilo úspěšně ubránit a dokonce zabít jednoho z francouzských generálů Gustave Clera.

O výsledku bitvy rozhodl až zásah generála Mac-Mahona ze severu. Ze západu jej navíc podpořil generál Canrobert a společnými silami rakouské jednotky porazili. V noci se část rakouských divizí svévolně stáhla a Gyulai tak byl druhý den přinucen stáhnout své vojsko z Lombardie za řeku Mincio, kde byl poté zbaven funkce vrchního velitele vojsk.[3][4] Na francouzské straně se generál Mac-Mahon naopak dočkal odměny v podobě titulu vévody z Magenty.

Odkaz

Po bitvě u Magenty byla v roce 1859 pojmenována barva magenta[5] nově objeveného barviva fuchsinu. Baron Haussmann po vítězství pojmenoval právě dokončovaný Boulevard de Magenta, jeden z bulvárů v té době modernizované Paříže.

Galerie

  • Plán bitvy
    Plán bitvy
  • Meč, kterým byl po bitvě u Magenty obdarován generál Mac-Mahon
    Meč, kterým byl po bitvě u Magenty obdarován generál Mac-Mahon
  • Vyobrazení bitvy v týdeníku Die Gartenlaube
    Vyobrazení bitvy v týdeníku Die Gartenlaube

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Magenta na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ambès, Intimate Memoirs of Napoleon III: Personal Reminiscences of the Man and the Emperor, 1912, s. 148.
  2. ↑ Spofford, Ainsworth Rand. The Library of Historic Characters and Famous Events of All Nations and All Ages, s. 77.
  3. ↑ Ecce Homo — bitva u Magenty — český rozhlas. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. 
  4. ↑ Co je Co — Bitva u Magenty
  5. ↑ Cunnington, C. Willett, English Women's Clothing in the Nineteenth Century, Dover Publications, Inc. New York 1990, strana 208

Literatura

  • TARABA, Luboš, Krve po kolena, Solferino 1859 - zlom ve válkách o sjednocení Itálie, Epocha, Praha 2011

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.