PROFILPELAJAR.COM

Bismarckova rozhledna (Zelená hora)
	Bismarckova rozhledna
Základní informace
Konstrukce	kamenná
Kóta paty	641 m n. m.
Rok vzniku	1909
Stát	Česko
Kraj	Karlovarský kraj
Souřadnice	50°4′9,26″ s. š., 12°18′29,39″ v. d.
Technické informace
Výška stavby	18 m
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bismarckova rozhledna je rozhledna nacházející se na vrcholu Zelené hory (641 m), v katastrálním území Dolní Pelhřimov, přibližně 4 km západně od města Cheb v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Historie

Rozhledna byla postavena roku 1909 na místě původní dřevěné rozhledny, která tu stávala v letech 1891 až 1909.^[1] V letech 1914–1915 byly okrašlovacím spolkem a obcí Horní Pelhřimov postaveny u rozhledny dva objekty, z nichž jeden sloužil jako hostinec.^[2]

Název nese po německém kancléři Otto von Bismarckovi.^[3] V té době bylo postaveno v německy mluvící části Evropy a také v Jižní Americe dvě stě podobných Bismarckových rozhleden, sloupů a mohyl.^[4] Na českém území stojí tři tzv. Bismarckovy věže. Tou druhou je rozhledna Háj na stejnojmenném vrchu (757 m) nedaleko Aše a třetí stojí na vrcholu Tanečnice (599 m) ve Šluknovské pahorkatině poblíž Mikulášovic.^[5] Rozhledny na Tanečnici a na Háji ovšem již jméno Bismarck ve svém názvu oficiálně nenesou.

Materiálem pro její stavbu byl kámen. V období existence železné opony se rozhledna nacházela v zakázaném hraničním pásmu, stala pozorovatelnou pohraničníků a proto byla pozapomenuta. V roce 1973 byl nedaleko rozhledny postaven nový televizní vysílač. Od roku 2004 je v majetku města Cheb a o rok později prošla dvoumilionovou rekonstrukcí.^[6]^[2]

Kromě Bismarckovy busty, po které zůstalo prázdné místo nad vchodem, byla stavba doplněna starogermánskými symboly. Vstupní dveře i dveře na balkon jsou zdobeny mohutnými meči. Na hlavních dveřích se mezi meči nachází kulatý štít, v jehož středu je šesticípá hvězda. Ta symbolizuje v germánské mytologii vesmír. Nad vchodem je umístěn znak města Chebu. Na stěnách schodiště se nachází 43 žulových desek, do kterých jsou vytesány runové nápisy.^[7] Runové nápisy zvyšují tajemnost věže. Neobsahují však žádná mystická sdělení, ale třeba věnování chebských řezníků nebo oslavují Bismarcka a antislovanského a antisemitského nacionalistu Schönerera.^[5]

Přístup

Ze silnice v bývalém Horním Pelhřimově odbočuje zelená turistická značka okolo zaniklého kostela svaté Anny na vrchol Zelené hory. Nejbližší železniční stanice se nachází v Chebu. Vzdálenost od nádraží v Chebu na rozhlednu je přibližně 7 km.

Výhled

Z rozhledny je kruhový výhled. Východní směrem je vidět město Cheb, v pozadí se Slavkovským lesem. Jižním až jihovýchodním směrem je výhled na Český les, přes státní hranici na vesnice v Bavorsku. Západním směrem lze vidět kopce na Česko-bavorské hranici, severním směrem Františkovy Lázně, Smrčiny a západní svahy Krušných hor.

Odkazy

Reference

↑ Zelená hora - Bismarckova rozhledna na magneticka-mista.cz
↑ ^a ^b MIKŠÍČEK, Petr et al. Zmizelé Sudety – Das verschwundene Sudetenland. 6. vyd. Praha: Antikomplex a kolektiv autorů, 2015. 727 s. ISBN 978-80-9061981-4. S. 264.
↑ Utajená památku u Chebu Bismarckova rozhledna na horydoly.cz
↑ Lexikon der Bismarck-Denkmälen
↑ ^a ^b ČESAL, Aleš. Za skrytou krásou Chebska. 1. vyd. Praha: Regia, 2020. 223 s. ISBN 978-80-87866-47-4. S. 93–98.
↑ Česko je rájem rozhleden. Bismarckova věž slaví 100 let
↑ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Bismarckova vyhlídková věž na Zelené hoře u Chebu a její význam pro všeněmeckou stranu rytíře Georga von Schönerera. In: Sborník Chebského muzea 2000. Cheb: Muzeum Cheb, 2001. S. 130–138.