Saldo bilance služeb je zvyšováno příjmy ze služeb, které poskytují domácí subjekty, např. z cestovního ruchu, dopravy, finančních a právních služeb. Snižováno je výdaji na obdobné služby, které poskytují zahraniční subjekty.[2] K vyrovnání rozdílu (nulové saldo) dochází, pokud jsou hodnoty na obou stranách hodnotově vyrovnané. Záporné saldo vyjadřuje závislost země na službách dovážených ze zahraničí, kladné saldo naopak vyjadřuje vnitřní přebytek služeb a převažující export.[2]
Ostatními složkami běžného účtu platební bilance jsou obchodní bilance, bilance výnosů a bilance běžných převodů. Bilance služeb spolu s obchodní bilancí tvoří tzv. výkonovou bilanci.[3] Ačkoli obchodní bilance je chápána jako nejdůležitější součást běžného účtu, ve většině zemí bilance služeb postupně nabývá výraznější podíl.[2] Pokud je např. deficitní bilance služeb a má být udržen vyrovnaný běžný účet, je třeba, aby byl tento deficit vyvážen přebytkovou bilancí obchodní, výnosovou nebo běžných převodů.[2] Typickými případy s nízkou obchodní bilancí a vysokou bilancí služeb jsou země bez silného průmyslu, závislé na turistice,[4] jako např. Rakousko nebo Egypt. Je-li deficitní běžný účet jako celek, musí dojít k vyrovnání přebytkem na finančním účtu nebo případně snížením devizových rezerv.[2]
↑JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice II: Měnová a kurzová politika. Praha: Grada Publishing, 2013. 560 s. ISBN802474516X, ISBN9788024745169. S. 342, 409.