Bibiana z Pernštejna
Narození	1578 Praha, České království
Úmrtí	17. prosince 1616 (ve věku 37–38 let) Castigilione delle Stiviere, Itálie
Nábož. vyznání	římskokatolické
Choť	Francisco de Gonzaga di Castiglione delle Stiviere (1598-1616)
Děti	Luigi Gonzaga[1] Ferdinand I. Gonzaga
Rodiče	Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582) a Marie Manrique de Lara y Mendoza (asi 1538–1608)
Příbuzní	Polyxena z Lobkovic, Jan V. z Pernštejna, Johana z Pernštejna, Alžběta Isabela z Pernštejna a Maxmilián z Pernštejna (sourozenci) Johana Magdalena Gonzagaová z Castiglione[1] (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bibiana Margaretha z Pernštejna y Gonzaga di Castiglione delle Stiviere (též zkráceně Bibiana z Pernštejna; nar. listopad/prosinec 1579 Praha, České království – 17. prosince 1616 Castiglione delle Stiviere, dnešní Itálie) byla šlechtična pocházející ze staročeského rodu Pernštejnů.

Bibiana se narodila v listopadu nebo prosinci roku 1579 jako druhé nejmladší dítě a nejmladší dcera Vratislavovi II. z Pernštejna, nejvyššímu kancléři Českého království, a jeho manželce Marii Manrique de Lara y Mendoza. Roli kmotra dokonce plnil “na dálku“ samotný španělský král Filip II. v zastoupení Juana de Borjy, vyslance u císařského dvora.

Dětství prožila jako ostatní její sourozenci v přísně katolickém duchu, který do Čech přinesla její matka a i otec. Mezi základní hodnoty pařila oddanost habsburské dynastii, římskokatolické vyznání a zásady humanismu. Vyrůstala v láskyplném prostředí a již za svého mládí byla zvažována jako jedna z možných dvorních dam princezny Markéty Habsburské, která se měla stát budoucí španělskou královnou. Toto se také stalo a několik let strávila na španělském královském dvoře v Madridu, kde se seznámila s pro ní exotickým prostředím Středomoří.

Byla velmi vzdělaná v jazycích, kdy plynně ovládala španělštinu, italštinu, základně češtinu a němčinu.

Velká životní příležitost se pro ni naskytla v roce 1598, kdy o ní projevil zájem severoitalský šlechtic a markýz Francesco de Gonzaga, který pocházel z bohatého a velmi vlivného rodu Gonzagů. Měl výborné předpoklady vzít si za ženu pernštejnskou princeznu, jelikož s ním měla mnohé společné – zejména oddanost habsburské dynastii a znalost středomořského prostředí. Bibiana se dle tehdejší korespondence do Francesca velmi zamilovala a nic tak nebránilo tomu, aby si ho ještě tentýž rok, tj. 1598, vzala za muže. Tímto si Habsburkové vytvořili další provázání své klientské sítě šlechtických rodů po celé Evropě.

Novým domovem se já mělo stát malé sídelní městečko Castiglione delle Stivieri (odtud její pozdější titul), ale brzy se ukázalo, že její další léta se nesla ve znamení válek s mantovskými vévody a také problémem na vlastním panství, kdy její muž musel několikrát pacifikovat místní selská povstání. Nakonec se v následujících letech situace zlepšila a císař Rudolf II. povýšil Francescovo panství na markrabství. Dokonce po několikaletém vyjednávání dostal od císaře v léno i velké panství Castel Goffredo.

Bibiana z Pernštejna se stala jeho milovanou ženou, ve které mohl najít oporu a jejich manželství bylo velmi plodné. Bibiana porodila Francescovi celkem 8 dětí (5 dcer a 3 syny):

• 1. Maria (1602-1613)
• 2. Luigia (1603-cca 1619)
• 3. Polissena (1606-cca 1625)
• 4. Luigi (1608-1609)
• 5. Marta (1610-cca 1626)
• 6. Luigi (1611-1636)
• 7. Giovanna (1612-1688)
• 8. Ferdinando (1614-1675)

Bibiana zemřela krátce po porodu svého posledního syna, který ji velmi vysílil a již se nemohla poslední měsíce ani zvednout z lůžka. Naposledy vydechla v únoru 1616. V říjnu téhož roku zemřel i její muž Francesco de Gonzaga. O budoucnost Bibianiných dětí se postarala její sestra Polyxena z Lobkovic.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bibiana von Pernstein na italské Wikipedii.

• MAREK, Pavel. Pernštejnské ženy: Marie Manrique de Lara a její dcery ve službách habsburské dynastie. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2018. 500 s. ISBN 978-80-7422-641-0. 
• MAROCCHI, Massimo. I Gonzaga di Castiglione delle Stiviere. Vicende pubbliche e private del casato di San Luigi. Verona: Rotary Club, 1999. 699 s. ISBN 2021020190166. 
• VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bibiana Markéta z Pernštejna na Wikimedia Commons
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Genealogie Pernštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Pernštejnové
páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici
1. generace	neznámý z Medlova
2. generace	Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)
3. generace	Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)
4. generace	Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)
5. generace	Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)
6. generace	Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)
7. generace	Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)
8. generace	Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)
9. generace	Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)
10. generace	Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)
11. generace	Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)
12. generace	Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)
13. generace	Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)
14. generace	Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)
15. generace	Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)
Sídla	Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn
Pohřebiště	Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)