Berta Filipovi celých devět let[3] nemohla dát dědice. Po mnoha modlitbách se roku 1081 konečně narodil syn Ludvík, poté dcera Konstancie a snad několik synů, kteří zemřeli v útlém dětství.[3]
Filip Bertu roku 1092[4] zapudil. Svou roli v králově skutku hrála krom hříšné náklonnosti k Bertradě z Montfortu také potřeba dalšího syna a podle soudobého kronikáře Viléma z Malmesbury prý také to, že byla Berta příliš tlustá. Královnina tloušťka by zřejmě nebyla tím pravým důvodem, zarážející je však fakt, že její syn Ludvík získal přezdívku tlustý a stejně tak jeho bratranec Floris II.[5]
Zapuzená královna byla manželem usazena na hradě v Montreuil-sur-Mer, který byl součástí jejího věna, a o rok později zde zemřela. Král setrval ve svazku s Bertradou i přes církevní výhrůžky. Bertin syn Ludvík se po otcově smrti stal králem.
Odkazy
Reference
↑EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN80-7203-465-0. S. 109.
EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN80-7203-465-0.
