Bermudo III. nebo taky Vermudo III. (1015 – 4. září 1037) byl králem Leónu a Galicie od roku 1028 až do své smrti. Byl synem Alfonsa V. Leónského a jeho první ženy Elvíry Menéndez (zemřela 1022) a poslední člen asturské dynastie, který vládl v království León. Jako několik jeho předchůdců užíval císařský titul, v roce 1030 jako regni imperii Ueremundo principis, v letech 1029/1032 jako imperator domnus Veremudius in Gallecia a v roce 1034 jako regni imperii Veremundus rex Legionensis.[1] Když nastoupil na trůn po svém otci, byl ještě dítětem. V roce 1034 byl vyhnán z Leónu králem Sanchem III. Navarrským a uchýlil se do Galicie. Později se opět ujal moci, ale posléze byl poražen a zabit během bojů s jeho švagrem Ferdinandem I. Kastilským v bitvě u Tamarónu.
Život
Bermudo III. byl synem Alfonsa V. Leónského a jeho první ženy Elviry Menéndez.[2] Na trůn Leónu nastoupil v roce 1027 po smrti jeho otce. Bermudo se oženil s Jimenou Sánchez, dcerou Sancha III. Navarrského.[3]
V roce 1029 se García Sánchez, kastilský hrabě, chystal oženit se Sanchou Leónskou, starší sestrou Bermuda, dohoda byla pravděpodobně posvěcena navarrským králem. Nečekaně byl však hrabě zavražděn v Leónu kastilskými exulanty. León a Navarra vzápětí rozpoutaly nástupnické spory o uprázdněné Kastilské hrabství.[4]
Sancho III. Navarrský se oženil s Muniadonou Kastilskou, dcerou Sancha Garcíi Kastilského a sestrou zavražděného hraběte. Sancho si nárokoval Kastilské hrabství skrz nároky své ženy a dosadil svého syna Ferdinanda I. Kastilského jako nového kastilského hraběte. Ten obsadil pohraniční oblasti mezi řekami Cea a Pisuerga hned u hlavního města Leónu, které byly dlouho jablkem svátu mezi Leónem a Kastilií. V roce 1032 Sancho Navarrský prosadil svatbu mezi jeho synem Ferdinandem Kastilským a Sanchou Leónskou[4], čímž leónské území připadlo Kastilii jako věno.
V roce 1034 Sancho vyrval město León z rukou svého zetě Bermuda, který nato uprchl do Galicie. V roce 1035, kdy Sancho zemřel, byla Meseta, náhorní plošina severně řeky Duero, ovládnuta Navarrským královstvím. Ve stejné době se ale Bermudo III. vrátil do Leónu a zahájil kampaň k zpětnému ovládnutí ztracených území mezi řekami Cea a Pisuerga, ovládaných jeho švagrem Ferdinandem Kastilským. Byl však posléze zabit 4. září 1037 v bitvě u Tamarónu.[5] Zkoumání jeho pozůstatků ukázalo, že zemřel na následky zranění kopím nebo oštěpem poté, co spadl z koně.
Jelikož zemřel bez dědice, království León připadlo Sanche a jejímu manželovi Ferdinandovi. Ferdinand byl pomazán na krále 22. června 1038. Sjednocená království Leónu a Kastilie spolu s jejich okrajovými částmi, Asturií a Galicií, se stala politickým centrem severní iberské společnosti.
Rodina
Se svou ženou Jimenou, dcerou Sancha III. Pamplonského, měl syna Alfonsa, který se narodil a i zemřel v roce 1030.
↑Bernard F. Reilly, The Contest of Christian and Muslim Spain, 1031-1157, (Blackwell, 1995), 27.
Literatura
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
GONZÁLEZ JIMÉNEZ, Manuel. Alfonso VI Imperator totius orbis Hispanie. Fernando Suárez y Andrés Gambra, coord.. Madrid: Sanz y Torres, 2011. ISBN978-84-92948-45-1. Kapitola La idea de imperio antes y después de Alfonso VI. (ES)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
PÉREZ DE URBEL, Justo; DEL ARCO Y GARAY, Ricardo. España cristiana, comienzo de la reconquista (711-I038). 2. vyd. Madrid: Espasa Calpe, 1964. (Historia de España; sv. 6).Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
PORTASS, Robert. The Village World of Early Medieval Northern Spain: Local Community and the Land Market. [s.l.]: Boydell, 2017.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
REILLY, Bernard F. The Kingdom of León-Castilla under King Alfonso VI. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1998. Dostupné online. ISBN9788487103032.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SALAZAR Y ACHA, Jaime de. Una hija desconocida de Sancho el Mayor. Revista Príncipe de Viana. Pamplona: Institución Príncipe de Viana, 1988, s. 183–192. ISSN1137-7054. (španělsky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.