Beethovenův platan

Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Beethovenův platan
červenec 2011
červenec 2011
Druhplatan javorolistý
Platanus hispanica[1]
Evidenční č.104326 (11126)
Ochranaod 30. července 1998[1]
Poloha
KrajPraha
OkresPraha
ObecPraha
ObvodPraha 1
KatastrMalá Strana
PolohaVelkopřevorské náměstí
Nadmořská výška160 m n. m.
Souřadnice50°5′10,59″ s. š., 14°24′24,69″ v. d.
Beethovenův platan
Beethovenův platan
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beethovenův platan je památný platan javorolistý v Praze na Malé Straně. Mohutný solitérní strom stojí v zahradě Velkopřevorského paláce, která je otevřena veřejnosti jako součást galerie moderního designu Artisème.[2] Její obvodová zeď je též známá jako Lennonova zeď. Jedná se o nejmohutnější a nejstarší platan na území Prahy[3] a vůbec nejmohutnější památný strom Prahy.[4]

Základní údaje

Beethovenův platan v zahradě Velkopřevorského paláce
  • název: Beethovenův platan, platan u Velkopřevorského paláce, platan na Velkopřevorském náměstí
  • výška: 32 m (1996),[1][4][5] 34 m,[6] 34 m (2004),[5] 33 m (2011)[7]
  • obvod: 670 cm (1996),[1][4][5] 694 cm (2004),[5] 712 cm (2011),[8] 752 cm (2013)[9]
  • průměr koruny: 38 m (2004)[5]
  • výška kmene: 4 m (2004)[5]
  • věk: 250 let,[4] 180 let[6] (vysazen po roce 1725, podle ÚSOP až kolem roku 1810)[9]
  • zdravotní stav: velmi dobrý (1996),[5] výborný (2004),[5] výborný (2009)[9]

Historie a pověsti

Podle pověsti byl vysazen ve 12. století, když se v těchto místech usadil řád maltézských rytířů.[3] Také existuje pověst o tom, že pod ním během pobytu v Praze roku 1796 odpočíval Ludwig van Beethoven.[10] Byl ubytován v nedalekém hostinci U zlatého jednorožce a měl dovoleno do zahrady paláce maltézských rytířů chodit. Zamiloval se v té době do devatenáctileté hraběnky Josefiny Clary-Aldringenové a říká se, že o ní pod platanem sníval.[11]

Platan javorolistý je výsledkem křížení platanu východního a západního a poprvé se objevuje až kolem roku 1700 v Londýně. V zahradě nebyl vysazen dřív, než během barokní přestavby paláce, která proběhla v letech 1725 až 1727.[3] Pod platanem se v minulosti pořádaly koncerty.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. ↑ Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c RUDL, Aleš. Kde rostou největší stromy Prahy? Karlovi je 550 let, obvod kmene 734 cm. Kapitola PAMÁTNÉ PLATANY: Kde odpočíval Beethoven. iDNES.cz [online]. 2010-10-4 [cit. 2011-07-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Praha, s. 35–36. 
  5. ↑ a b c d e f g h Acta Pruhoniciana 2005mzp.cz Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  6. ↑ a b Arnika: Významné a památné stromy středních Čech a Prahy Archivováno 30. 3. 2012 na Wayback Machine. click2map.com
  7. ↑ Seznam vyhlášených památných stromů na území hlavního města Prahy[nedostupný zdroj] prazskestromy.cz
  8. ↑ 11. Beethovenův platan u Velkopřevorského paláce | Pražské stromy. www.prazskestromy.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c Odborná databáze památných stromů. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola II, s. 38. 
  11. ↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. Kapitola Pražské stromy, s. 87. 

Literatura

  • NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. 
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. 
  • KYZLÍK, Pavel a kol. Památné stromy Prahy. 1. vyd. Praha: Pro Magistrát hl. m. Prahy vydala 1/43 ZO ČSOP, 2011. 191 s. ISBN 978-80-260-3439-1. S. 43. 
  • RUDL, Aleš. Pozoruhodné stromy Prahy: Průvodce po památných a významných stromech Prahy. 1. vyd. Praha: Libri, 2015. 271 s. ISBN 978-80-7277-535-4. S. 45–46. 

Související články

Externí odkazy