Dvoupatrová nárožní budova s mansardovou střechou vznikla na parcele původního hřbitova johanitů při obvodové zdi postupnou přestavbou a přístavbou dvou starších objektů, stojících na tomto místě. V přízemí je patrný pozůstatek johanitské stavby, související patrně s poblíž stojící Johanitskou komendou. Ve sklepních prostorech je patrné, že stavba vznikla sloučením původně samostatných častí a nepravidelná skladba přízemí naznačuje její postupné rozrůstání.
Původní podoba vnějších fasád pochází z let 1731–1759. Fasáda do dvora je členěna pavlačemi. Prejzová střecha je v nárožích zvalbena. První a druhé podlaží mají totožnou dispozici. Ve východní části 2. patra se zachovaly prostory s bohatou ornamentální štukovou výzdobou stropů a renesančními dekorativními malbami. Vstupní dveře do těchto místností jsou bohatě zdobeny supraportami. V přední části budovy je schodiště pozdně barokní, klasicistní pilířové tříramenné schodiště pochází z rozsáhlé klasicistní přestavby objektu v roce 1839.[2]
Od poloviny 18. století do počátku 19. století budova sloužila jako známý pražský hotel „U zlatého jednorožce“, založený M. Pinskornem a od roku 1787 vedený Václavem Tremlem. Pobývali v něm mj. dva významní hudební skladatelé. V roce 1789 Wolfgang Amadeus Mozart a v roce 1796 Ludwig van Beethoven, jehož busta od sochaře Otakara Španiela je umístěná vedle vchodu do budovy.
Asi roku 1878 dům získal Engelhard-Dietrich hrabě z Wolkensteina-Trostburgu (1848-1922) s manželkou Arnoštkou Karolínou, rozenou z Nostic Rhienecku (1857-1930).[3] Po nich se dům až do dvacátých let 20. století nazýval Wolkensteinovský.
Současnost
V průběhu dvacátého století sloužil dům jako administrativní budova. V letech 2004–2005 byl dům včetně prostor krovu rekonstruován pro luxusní bydlení.[4]
.jpg)
