Bartoloměj Čurn
Narození	14. srpna 1824 Záboří Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. února 1905 (ve věku 80 let) České Budějovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	České Budějovice Hřbitov svaté Otýlie
Povolání	malíř, fotograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bartoloměj Čurn, též uváděn jako Curn, Czurn a Tschurn, (14. srpna 1824, Záboří – 17. února 1905, České Budějovice)^[1] byl malíř a fotograf působící především v jižních Čechách. Absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění, poté vstoupil do služeb knížete ze Schwarzenberka. Oženil se s Emanuelou Langovou z Prahy, s níž žil na Hluboké. Měli syny Emanuela, Viléma a Jindřicha. V 60. letech 19. století se přestěhovali do Českých Budějovic, kde provozoval několik ateliérů.^[2] Zemřel v roce 1905, pohřben je na hřbitově svaté Otýlie v hrobě aktuálně užívaném rodinou Schwarzovou.^[3]

Věnoval se zejména portrétnímu malířství a náboženské tematice. Byl autorem obrazů křížové cesty u katedrály svatého Mikuláše^[4] v Českých Budějovicích, která vznikla v roce 1872, sestávala z 14 nástěnných obrazů lemovaných štukovou výzdobou a dvojicí pilastrů (stavební práce realizoval Martin Kapoun) a zanikla mezi lety 1911–1912 při rekonstrukci katedrály. Jako oficiální důvod odstranění sotva 40 let starého díla byly udávány povětrnostní vlivy, kterými díla trpěla, a „individua, která (vše) svým jednáním znesvěcovala“.^[5] Přinejmenším jeden z obrazů před zánikem zdokumentoval fotograf Robert Lenk. Vytvořil olejomalbu Vojtěch Lanny staršího, která měla již kolem roku 1875 viset v sále českobudějovické Obchodní komory.^[6] Před rokem 1877 vznikla křížová cesta pro kostel v Brloze.^[7] V roce 1879 namaloval obraz umístěný na severní straně kněžiště vyšebrodského klášterního kostela. Znázorňuje Voka z Rožmberku (klečícího), jak s chotí Hedvikou odevzdávají klášter Panně Marii s Ježíškem. Malba dále zachycuje sv. Benedikta, sv. Václava a mladého Jindřicha z Rožmberka, jak do kláštera přivádí prvních dvanáct mnichů s opatem Ottou.^[8] V roce 1881 namaloval obraz svatého Jana Nepomuckého pro oltář lišovského kostela. Jako vzor obrazu posloužil oltář z boční kaple katedrály svatého Mikuláše v Českých Budějovicích.^[9] Portrétoval vyšebrodského opata Leopolda Wackáře (1883, olej na plátně^[10]).^[6] V roce 1885 namaloval výměnný oltářní obraz Seslání Ducha Svatého pro kostel ve Volarech.^[11][12] V roce 1888 dodal obraz ukřižovaného Krista pro oltář vyšebrodského klášterního kostela, kterým bylo nahrazeno starší dílo téhož obsahu.^[12] 1889 zachytil olejem českobudějovickou vedutu nazvanou Mlýny u kláštera.^[13] Snad kolem přelomu 19. a 20. století opravil obraz svatého Vojtěcha z bočního oltáře kostela v Netolicích.^[11]

Portrétoval například členy rodiny Zátkovy.^[6] Vytvořil obrazy svatého Václava a svaté Ludmily na boční oltář svatého Václava pro kostel v Husinci.^[11] Vytvořil křížovou cestu v rokokových rámech^[7] pro kostel svatého Jana Křtitel v Zátoni.^[3] Může být autorem portrétu kvardiána Fidelise Gebele († 1868).^[7] Některé malby historických objektů v Českých Budějovicích se později staly předlohami pro kresby Friedricha Blumentritta, které byly vydávány samostatně nebo v knize Heimatbuch. Jde například o Pražskou bránu s okolními domy^[14] nebo olejomalbu Rybářské brány.^[15]

V roce 1867 otevřel fotografický ateliér v Českých Budějovicích.^[16] Původně sídlil v ulici Na Sadech a provozován byl ve spolupráci s fotografem Václavem Lahodou, kterého později nahradil F. Dittrich. Nabízeli chromotypie, případně portréty malované Čurnem podle fotografických předloh. Později Čurn svůj ateliér stěhoval do České ulice, Lannovy třídy, Husovy třídy a Jírovcovy ulice. Dokladů Čurnovy fotografické práce se dochovalo minimum.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bartoloměj Čurn na Wikimedia Commons