Barrandovský most

Barrandovský most
Barrandovský most z výšky
Barrandovský most z výšky
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha
Číslo mostuV-031
KomunikaceMěstský okruh a EuroVelo 4 - Trasa střední Evropou
Dopravaosmiproudová vozovka, chodci, cyklisté
ŘekaVltava
ArchitektKarel Filsak
ProjektantJiří Hejnic, Pavel Tripal, Milan Šístek
Začátek výstavby1978
Otevřen20. září 1983 (jižní polovina)
1988 (severní polovina)
Denní průjezd142 000 aut (2023)
Souřadnice
Parametry
Materiálželezobeton
Délka352 m
Šířka40 až 55 m
Výška15 m
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu vybudovaný v letech 19781988 (do roku 1990 Most Antonína Zápotockého). Spojuje čtvrť Hlubočepy na levém břehu a Braník na pravém břehu, je pojmenován podle Barrandova, podle přilehlé Barrandovské skály a navazující komunikaci K Barrandovu. Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům. Tvoří součást vnitřního Městského okruhu.

Jde o nejrozsáhlejší a automobily nejvytíženější komunikací v Praze. Denně přes něj podle statistiky v roce 2023 projelo 142 000 vozidel.[1] Z hlediska přepravy osob je vytíženější Nuselský most, který díky zabudované lince metra C přepraví jen veřejnou dopravou denně přes 300 tisíc osob, dalších 160 tisíc lidí zde jede v automobilech.[2][chybí lepší zdroj]

Popis

Šířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka mostu je 352 m. Mostovka se nachází ve výši 15 m nad hladinou Vltavy, rozpětí polí jsou 34 + 61 + 71 + 72 + 66 + 45 m. Barrandovský most je spolu s Holešovickým železničním mostem jeden ze dvou šikmých mostů přes řeku v Praze,[3] svírá s řekou ostrý úhel (53 stupňů). Na levobřežním vyústění mostu se nalézá půdorysně složitá, neúplná a zčásti mimoúrovňová křižovatka čtyřproudých komunikací. Na Městský okruh se zde napojuje Chuchelská radiála (Strakonická) a tzv. Barrandovská spojka (K Barrandovu) sloužící jako spojka na Pražský okruh. Směry Chuchelská radiála a Barrandovská spojka nejsou navzájem propojeny.

Architektura

Most byl postaven ve stylu brutalismu, většina povrchů je z betonu.[4] Architektem dopravního uzlu byl Karel Filsak. Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše z let 1989-1990. Na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná „Červ dobyvatel“[5]. Na levém břehu to jsou dvě betonové mísy. Tomuto dílu, které slouží jako zastřešení schodiště, se přezdívá „Hroší lázeň“ a „Sloní lázeň“.[6] Zmíněná „Hroší lázeň“ se využívá k provozování tzv. industriálního alpinismu, což jsou horolezecké aktivity, zaměřené na objekty, které jsou dílem člověka – například pilíře mostů, výškové budovy, tovární komíny a jiné stavby. Prvovýstup na „Hroší lázeň“ uskutečnili tři lezci 3. března 2003.[7]

Historie

Barrandovský most z výšky
Pohled na Barrandovský most zespodu
Provoz na Barrandovském mostě

Již od 18. století v těchto místech umožňoval přechod řeky pontonový most. Po 1. světové válce vznikl velkorysý projekt dvou mostů v různých výškách, které měly spojit Hlubočepy s Braníkem a Dívčí hrady s Kavčími horami. V období po 2. světové válce byl již navrhován jediný most, vzniklo celkem 13 koncepčních variant, z nichž některé počítaly s tunely pod barrandovskými terasami. V srpnu 1976 byla nakonec vybrána varianta šikmého přemostění.[8]

Výstavba

Přípravné práce začaly v roce 1978. Jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Most byl postaven jako šestipolový spojitý nosník z předpjatého betonu podle návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripala a architekta Karla Filsaka. Pro svou složitou půdorysnou dispozici byl betonován na skruži.

Provoz

Před dokončením jižní části Pražského okruhu přes něj projížděla většina tranzitu ve směru východ–západ včetně spojení dálnice D1 z Brna a dálnice D5 z Plzně. Po vyloučení kamionové a další dopravy na Pražský okruh v roce 2010 zátěž klesla krátkodobě na 80 tisíc vozidel,[9] později se však opět zvýšila na 136 000 aut denně v roce 2014 a opět se Barrandovský most stal nejvytíženější českou komunikací.[10]

Rekonstrukce

V letech 2022-2024 proběhla první větší rekonstrukce mostu. I když byl most z části průjezdný, plnohodnotná objížďka mostu neexistovala, což způsobovalo dopravní problémy.[11] Rekonstrukce byla ukončena o rok dříve než bylo plánováno, ale její cena se zvýšila z původních 594,5 miliónů Kč na 1,14 miliardy korun.[12][13]

Statistiky

Průjezd vozidel po tomto mostě ve vybraných letech:

Rok Počet vozidel za den
2006[14] 127 000
2008[15] 137 000
2010[16] 132 000
2014[15] 136 000
2017[17] 142 000
2024[1] 142 000

Pojmenování

Odkazy

Reference

  1. a b Ročenka dopravy Prahy 2023 [online]. Praha: Technická správa komunikací hl. m. Prahy, 2024 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. 
  2. Nuselský most funguje už 45 let, denně po něm i v něm projedou statisíce lidí. Česká televize [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  3. Barrandovský most - jeden ze dvou šikmých mostů přes Vltavu. ČT24. 2013-11-03. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  4. Brutalismus Barrandova mostu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2003-09-09 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  5. VIDEO + GUIDE Červ Dobyvatel. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. 
  6. Hroší lázeň [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  7. Hroší lázeň [online]. 2003-03-18 [cit. 2008-09-24]. Dostupné online. 
  8. Jiří Hejnic, Martin Höfler: Soubor staveb „Ve Studeném–Barrandov“. Panel výstavy v Sále architektů Staroměstské radnice, srpen 2008.
  9. WEIKERT, Petr. Měsíc s Pražským okruhem: Tempo výběru mýtného zaplatí projekt za 83 let. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2010-10-19 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. 
  10. Po otevření okruhu se zvýšil provoz na Jižní spojce. old.silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. 
  11. TEREBA, Marek. První den oprav Barrandovského mostu přinesl komplikovaný dopravní scénář - Novinky. Novinky.cz [online]. 2023-05-15 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  12. ZLINSKÁ, Zuzana; BUREŠ, Vítězslav. Barrandovský most se naplno otevřel. Opravy vyšly dráž, kvůli volbě betonu. iDNES.cz [online]. 2024-11-24 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  13. TUREK, Michal; ŠULA, Michal. Obrazem: Úleva pro Prahu. Oprava Barrandovského mostu skončila - Seznam Zprávy. Seznam Zprávy [online]. 2024-11-24 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  14. Ročenka dopravy Praha 2006, Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, 2007
  15. a b Nejfrekventovanějším místem v pražské dopravě je Barrandovský most[nedostupný zdroj], Český metropol, 14. 5. 2009
  16. Ročenka dopravy Praha 2010, Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství, 2011
  17. Nová mapa nejzatíženějších silnic v Praze. Aut přibývá, přestože nejvíc lidí jezdí MHD. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-04 [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy