Balduin Flanderský (francouzsky:Baudouin, latinsky:Balduinus, 1172? – 1205/1206?, Tarnovo) byl jako Balduin IX. v letech 1194 – 1205 flanderským hrabětem, jako Balduin VI. od roku 1195 henegavským hrabětem a od května 1204 do dubna 1205 jako Balduin I. latinským císařem.
Život
Byl synem henegavského hraběte Balduina V. a Markéty, dcery flanderského hraběte Dětřicha.[1] 6. ledna 1186 se po předchozím zasnoubení oženil s Marií, dcerou Jindřicha ze Champagne a vnučkou francouzského krále Ludvíka VII. a Eleonory Akvitánské.[2] Svatební veselí se konalo ve Valenciennes a zbožná nevěsta svého chotě dle kronikáře Gisleberta z Monsu údajně zcela okouzlila.[3]
V letech 1194 a 1195 Balduin převzal hrabství svých rodičů a v únoru roku 1200 přijal v duchu rodinné tradice a také v obavě před odvetou svého lenního pána společně se svými přáteli a bratrem Jindřichem kříž, tj. závazek vydat se na křížovou výpravu do Svaté země.[4] Stal se zástupcem vůdce výpravy, Theobalda ze Champagne;[5] po Theobaldově smrti se novým formálním vůdcem stal markýz Bonifác z Montferratu; skutečným hybatelem výpravy ovšem byl benátský dóže Enrico Dandolo.[6]
Svou těhotnou choť[pozn. 1] Balduin opustil na Velikonoce roku 1202 a vydal se na kruciátu. Křížové výpravě, která nesměřovala do Svaté země, nýbrž k byzantské Konstantinopoli, se podařilo v listopadu roku 1202 dobýt křesťanský přístav Zadar[7] a v noci ze 12. na 13. dubna 1204 také Konstantinopol.[8] Po bouřlivém rokování byl Balduin nakonec zvolen a 16. května 1204 slavnostně korunován v konstantinopolském chrámu Boží moudrosti prvním latinským císařem.[pozn. 2] Nevládl však dlouho – 14. dubna 1205 byl poražen v bitvě u Adrianopole bulharským vládcem Kalojanem, který Balduina zajal v Tarnovu, hlavním městě tehdejšího Bulharska. V Kalojanově zajetí také zemřel a dodnes se po něm jmenuje tzv. Balduinova věž. [pozn. 3][10] Na trůn v Konstantinopoli usedl Balduinův bratr Jindřich.[11]
Poznámky
- ↑ Marie byla po dobu manželovy nepřítomnosti regentkou obou hrabství a netušíc o změně směru kruciáty, opustila obě dcery a vydala se za ním do Svaté země. Až po příjezdu do Akkonu se dozvěděla o pádu Konstantinopole a Balduinově zvolení císařem, ale zemřela dříve, než mohla zaujmout své místo po jeho boku.
- ↑ Pádem Konstantinopole v dubnu 1204 dočasně zanikla byzantská říše jako celek. Latinské císařství bylo státem Latinů (křižáků), zahrnující nejbližší okolí Konstantinopole.[9]
- ↑ Balduin údajně svedl Kalojanovu ženu kumánského původu a car se mu pomstil.
Reference
- ↑ Baldwin I, Byzantine emperor, Encyklopedia Britannica
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ Gilbert of Mons. Chronicle of Hainault. Příprava vydání Laura Napran. Woodbridge: The Boydell Press, 2005. Dostupné online. ISBN 1-84383-120-1. S. 105. (anglicky)
- ↑ WOLFF, Robert L.; HAZARD, Harry W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 2, The later Crusades, 1189-1311. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. Dostupné online. S. 159. (anglicky) [dále jen Wolff, Hazard].
- ↑ DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. S. 170. [dále jen Duggan].
- ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci v Levantě. Praha: Mladá fronta, 1975. S. 213–215. [dále jen Hrochová].
- ↑ Hrochová, str. 217.
- ↑ Wolff, Hazard, str. 184.
- ↑ VAVŘÍNEK, Vladimír, BALCÁREK Petr. Encyklopedie Byzance. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-485-2. S. 280–281. [dále jen Vavřínek].
- ↑ RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 95. [dále jen Rychlík].
- ↑ Wolff, Hazard, str. 203.
Externí odkazy
Vývod z předků
