V minulosti po jihozápadním úbočí vrchu Baba vedla stoka, která byla součástí systému tzv. společné stoky sloužící ke sběru pramenů, povrchové vody, dešťových splachů a tajícího sněhu a k jejich odvádění do Mrhalu. Systém byl vybudován v letech 1770-1774 na státní náklady kvůli navýšení kapacity vodní energie potřebné při těžbě v šachtě Třešeň u Adamova. Po roce 1783 byl systém přesměrován k novému ložisku zlatorudných křemenů na dole Barbora v dnešní Dobré Vodě. Vodu z Baby tak bylo možno vést až pod Starou Pohůrku.[6]
Vlastní vrchol je zalesněný a tudíž bez výhledu, ale ze západního svahu je výhled na západ jižních Čech: Šumavu s Boubínem, Libín, Kleť, a Budějovickou pánev. Z východního svahu u Jivna jsou vidět Novohradské hory s Vysokou. Baba patří k místům Lišovského prahu (dále také Jelmo), z nichž jsou při mimořádně výborné dohlednosti prokazatelně vidět Alpy. Historik a publicista Ing. Jan Schinko zmiňuje událost z podzimu roku 1972, kdy jel linkový autobus z Lišova do Českých Budějovic a na Babě řidič zastavil, aby si cestující mohli prohlédnout zasněžené panorama Alp.[9]
↑Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
↑NS Cesta kolem hornického města [online]. Obecní úřad Úsilné, Městský úřad Rudolfov. Kapitola Stanoviště 11: Děkanský les a příroda v okolí Rudolfova. Dostupné online.
↑NS Cesta kolem hornického města [online]. Obecní úřad Úsilné, Městský úřad Rudolfov. Kapitola Stanoviště 10: Soustava sběrných stok. Dostupné online.
↑CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. ISBN978-80-86829-66-1.