Should auld acquaintance be forgot,
and never brought to mind ?
Should auld acquaintance be forgot,
and auld lang syne ?
- CHORUS:
- For auld lang syne, my dear,
- for auld lang syne,
- we’ll take a cup o’ kindness yet,
- for auld lang syne.
And surely ye’ll be your pint-stoup !
And surely I’ll be mine !
And we’ll take a cup o’ kindness yet,
for auld lang syne.
- CHORUS
We twa hae run about the braes,
and pou’d the gowans fine ;
But we’ve wander’d mony a weary fit,
sin’ auld lang syne.
- CHORUS
We twa hae paidl’d in the burn,
frae morning sun till dine ;
But seas between us braid hae roar’d
sin’ auld lang syne.
- CHORUS
And there’s a hand, my trusty fiere !
And gies a hand o’ thine !
And we’ll tak a right gude-willie-waught,
for auld lang syne.
- CHORUS
|
Může snad stará známost být zapomenuta,
aniž by někdy vytanula na mysli?
Může snad stará známost být zapomenuta,
byť to je už dávno?
- REFRÉN:
- Po dlouhé době, můj drahý,
- po dlouhé době,
- ještě si jednou připijem na vlídnost,
- a na tu dlouhou dobu.
A jistě si koupíš pintový pohár!
a já si koupím svůj!
A připijem si na vlídnost,
Po tu dlouhou dobu.
- REFRÉN
My dva jsme běhali kolem kopců,
a trhali krásné sedmikrásky;
často jsme putovali na nohou znavených,
tehdy před dlouhou dobou.
- REFRÉN
My dva jsme se brouzdali v proudu,
od rána až do oběda ;
avšak potom nás oddělily řvoucí hlubiny moře
Tehdy před dlouhou dobou.
- REFRÉN
Můj věrný příteli, podej mi ruku!
A já ti podám svou!
Tak tedy pravicí pravidí dobré vůli,
po celou tu dlouhou dobu..
- REFRÉN
|
Jak, - staré lásky zapomnít,
kde druhu druh stál blíž? –
jak, - staré lásky zapomnít,
snad, že to dávno již?
- REFRÉN
- Tak dávno, brachu můj,
- tak dávno již,
- však srdečně si připijem
- na „dávno již“!
My květy spolu trhali
přes mnoho dol a výš;
a šli jsme cestou trnitou
tak dávno již.
- REFRÉN
My šplouchali se v potoce
zda ještě o tom víš?
pak loučila nás mořská hloub
tak dávno již.
- REFRÉN
Zde ruka, věrný příteli,
a k mému srdci blíž!
tak hlubý doušek nepili
jsme dávné již!
- REFRÉN
Ty jistě do dna dopiješ
a já svou do dna číš:
buď zdrávo vše, jak bývalo
tak dávno již!
- REFRÉN
|
Jak zapomenout na ten čas,
kdy stáli jsme si blíž?
Jak zapomenout na ten čas,
snad že to dávno již?
- REFRÉN
- Tak dávno, dávno, brachu můj,
- tak dávno, dávno již,
- však srdečně si zapějem
- na dávno, dávno již.
My květy spolu trhali
přes mnohý dol a výš,
a šli jsme cestou trnitou,
tak dávno, dávno již.
- REFRÉN
My brouzdali se v potoce,
zda o tom ještě víš?
pak dělila nás mořská hloub,
tak dávno, dávno již
- REFRÉN
Zde ruka věrný příteli,
a k mému srdci blíž
tak dobrou vůli neměli
jsme dávno, dávno již
- REFRÉN
Proč s tím se máme rozejít,
co každý z nás měl rád,
proč s tím se máme rozejít
bez víry na návrat
- REFRÉN 2:
- To není, není loučení,
- ač chvěje se nám hlas,
- jsme spolu pevně spojeni
- a sejdeme se zas.
|