Po smrti otce, který se již jako dědičný velkovévoda intensivně věnoval sociální a kulturní politice, se August ujal vlády. Ačkoliv Oldenburské vévodství bylo povýšeno na velkovévodství patentem z Vídeňského kongresu roku 1815, stal se August 28. května1829de facto prvním velkovévodou, protože Petr I. velkovévodský titul nepřijal.
Za vlády Petra I., který si zvolil Oldenburg za sídelní město, započala jeho přestavba v klasicistním stylu a August v přestavbě pokračoval. Například roku 1838 zde založil nemocnici nesoucí otcovo jméno, tedy Nemocnici Petra Fridricha Ludvíka.[4] Jako poctu otci také 27. listopadu1838 zavedl Oldenburský řád vévody Petra Fridricha Ludvíka (řád za zásluhy).[zdroj?]
V roce 1831 byly učiněny první kroky, zveřejnění změny obecního zřízení za zemské, k přijetí ústavy. Touhy lidu se ale splnily až s událostmi roku 1848. Revoluce probíhala velice mírně, protože lidé měli v úctě a oblibě vládnoucí dům.
7. března zaslal velkovévoda městské radě své vyjádření týkající se požadované ústavy, čímž zklamal své poddané, protože obsahovalo pouze mlhavé a neurčité sliby. O den později se oldenburčané sešli a sepsali petici, která byla velkovévodovi předložena 10. března. August se však zdráhal slíbit jakékoliv ústupky a tak mu bylo jeverskými zástupci pohrozeno povstáním. V podvečer téhož dne velkovévoda veřejně přečetl nový patent a 11. března byla zrušena cenzura tisku. Dne 24. března sice došlo v hlavním městě k menším nepokojům, ty však byly rychle potlačeny a neměly žádný vliv na projednávání ústavy.
První ústava byla přijata a velkovévodou potvrzena na zemském sněmu 18. února a v platnost vešla 28. února1849.
5. ledna1852, po připojení k německo-rakouské poštovní unii, byla vydána první oldenburská známka.[zdroj?]
Amálie (21. prosince 1818 – 20. května 1875), oldenburská vévodkyně, ⚭ 1836Ota I. (1. června 1815 – 26. července 1867), řecký král v letech 1832 až 1862
Bedřiška (8. června 1820 – 20. března 1891), ⚭ 1855 svobodný pán Maxmilián z Washingtonu
