Astrid Lindgrenová, výslovnost, rodným jménem Astrid Anna Emilia Ericssonová (14. listopadu1907Vimmerby – 28. ledna2002Stockholm), byla švédská autorka knih pro děti. Mimo příběhy pro děti psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii, filmové a divadelní scénáře. Její knihy byly přeloženy do 70 jazyků ve více než 100 zemích po celém světě. V roce 1958 jí byla udělena Cena Hanse Christiana Andersena, která je považována za nejvyšší možné ocenění autorů dětských knih.[1]
Život
Astrid Lindgrenová vyrůstala v městečku Vimmerby ve Švédsku. Mnoho jejích knih je inspirováno vlastním dětstvím, které strávila na farmě svého otce Samuela Augusta Ericssona (1875–1969). Astrid byla druhým dítětem, narodila se rok po Gunnarovi (1906–1974), následovaly další dvě dívky, Stina (1911–2002) a Ingegerd (1916–1997).
V roce 1923 začala pracovat v lokálním tisku, ale do dvou let otěhotněla s ženatým kolegou (měl sedm dětí) a byla nucena pod tlakem okolí odejít z domova. V Kodani 4. prosince 1926 porodila syna Larse, kterého z nedostatku financí dala do pěstounské péče. Poté odjela do Stockholmu, kde začala pracovat jako sekretářka. V dubnu 1931 se provdala za Sture Lindgrena (1898–1952), který se kvůli ní rozvedl, což jí umožnilo vzít si zpět syna. 21. května 1934 se jí narodila dcera Karin.
Od roku 1937 pracovala jako stenografka (všechny rukopisy psala těsnopisem) pro švédského profesora kriminalistiky Harry Södermana. Tato práce ji inspirovala k napsání tří románů o chlapci Kalle Blomkvistovi, který s partou kamarádů řeší různé detektivní případy.
Nejslavnější postava Lindgrenové Pipi Dlouhá punčocha vznikla z příběhů, které vyprávěla své dceři před spaním. Kniha se stala rychle velmi úspěšnou a udělala z Lindgrenové mezinárodně známou autorku.
V roce 1976 Astrid Lindgrenová zjistila, že její mezní daňová sazba představuje 102 % zdanitelných příjmů. Napsala proto povídku Pomperipossa ve světě peněz, která vyprovokovala velké diskuse o švédském daňovém systému a pravděpodobně přispěla k první volební porážce Sociální demokracie po čtyřiceti letech vládnutí.[2][3]
Astrid Lindgrenová aktivně podporovala dětská a zvířecí práva, stejně jako práva menšin. Za tuto činnost jí byla v roce 1994 udělena cena Right Livelihood Award (Správný život), se zdůvodněním „Za jedinečné autorské dílo věnované právům dětí a respektu k jejich individualitě“.[4]
Astrid Lindgrenová obdržela v letech 1944 až 2001 velké množství mezinárodních i domácích vyznamenání a literárních cen, z nichž nejvýznamnější je Cena Hanse Christiana Andersena, která jí byla udělena v roce 1958.
V roce 2002 po její smrti švédská vláda zavedla Cenu Astrid Lindgrenové pro spisovatele dětské literatury. V jejím rodném městě Vimmerby v roce 1981 vznikl zábavní park Svět Astrid Lindgrenové.[5]
Literární dílo
Britt-Mari lättar sitt hjärta (1944, Britt-Mari se svěřuje), dívčí román.
Pippi Långstrump (Pipi Dlouhá punčocha), autorčino nejslavnější dílo vypravující na hranici reality a dobrodružné pohádky příběh devítileté osiřelé dcerušky námořního kapitána, která po otci zdědila nebojácnost a umí si ve všech životních situacích poradit. Dílo se skládá ze tří částí:
Pippi Långstrump 1945, Pipi Dlouhá punčocha),
Pippi Långstrump går ombord (1946, Pipi Dlouhá punčocha se nalodí),
Pippi Långstrump i Söderhavet (1948, Pipi Dlouhá punčocha v Tichomoří).
Jag vill inte gå och lägga mej (1947, Já ještě nechci jít spát), pohádka.
Alla vi barn i Bullerbyn (Děti z Bullerbynu), společně vydávaná série tří autorčiných knih o příhodách šesti dětí z malé vesničky:
Alla vi barn i Bullerbyn (1947, Děti z Bullerbynu),
Mer om oss barn i Bullerbyn (1949, Víc o nás dětech z Bullerbynu),
Bara roligt i Bullerbyn (1952, V Bullerbynu je stále veselo).
Nils Karlsson Pyssling (1949, Skřítek Nils Karlsson), sbírka pohádek obsahující mimo jiné příběhy Peter och Petra (Petr a Petra), Allrakäraste Syster (Nejmilejší sestra) a další.
Kati, satirickátrilogie dívčích románů zabývající se například rasismem i postavením žen:
Kati i Amerika (1950, Kati v Americe),
Kati i Italien (1952, Kati v Itálii),
Kati i Paris (1954, Kati v Paříži).
Kajsa Kavat (1950, Kajsa Nebojsa), sbírka deseti povídek.
Jag vill också gå i skolan (1951, Já chci taky do školy), veselé a půvabné vyprávění o dvou sourozencích.
Mio, min Mio (1954, Mio, můj Mio), fantaskní příběh o lásce a přátelství, o samotě a smrti, o odvaze a smyslu pro spravedlnost a o odvěké touze lidí po svobodě a štěstí.
Karlsson på taket (Karkulín ze střechy), trilogie, jejímž hrdinou je malý tlouštík s vrtulkou na zádech, který umí létat a který je obdařeném všemožnými zlozvyky dětí i dospělých:
Lillebror och Karlsson på taket (1955, Bratříček a Karkulín ze střechy),
Karlsson på taket flyger igen (1962), Karkulín ze střechy opět létá),
Karlsson på taket smyger igen (1968), Karkulín ze střechy se plíží).
Rasmus på luffen (1956, Rasmus tulákem), příběh devítiletého Rasmuse, který uteče z dětského domova a prožije pět krásných a dobrodružných dnů.
Rasmus, Pontus och Toker (1957, Kluci darebáci a pes), dětská detektivka o odhalení zlodějů sbírky stříbrných předmětů.
Lotta på Bråkmakargatan (Lotta z Rošťácké uličky), příběhy malé Lotty, která má vždy úžasné a originální plány a nápady.
Barnen på Bråkmakargatan (1958, Děti z Rošťácké uličky),
Lotta på Bråkmakargatan (1961, Lotta z Rošťácké uličky).
Sunnanäng (1959, Jižní louka).
Tomte Tummetott (1960), adaptace básně Tomten od Viktora Rydberga.
Rasmus, Pontus och Toker (1956, Kluci darebáci a pes), švédský film, režie Stig Olin.
Mästerdetektiven lever farligt (1957, Velký detektiv žije nebezpečně), švédský film, režie Olle Hellbom.
Alla vi barn i Bullerbyn, (1960, Děti z Bullerbynu), švédský film, režie Olle Hellbom.
Pippi Longstocking (1961, Pipi Dlouhá punčocha), patnáctá episoda druhé řady amerického televizního seriáluShirley Temple's Storybook.
Bara roligt i Bullerbyn (1961, V Bullerbynu je stále veselo), švédský film, režie Olle Hellbom.
Vi på Saltkråkan (1964, My z ostrova Saltkräkan), švédský televizní seriál, režie Olle Hellbom. Na základě popularity seriálu vznikly ještě čtyři navazující filmy od stejného režiséra.
Tjorven, Båtsman och Moses (1964),
Tjorven och Skrållan (1965),
Tjorven och Mysak (1966),
Skrållan, Ruskprick och Knorrhane (1967).
Mästerdetektiven Blomkvist på nya äventyr (1966, Nová dobrodružství detektiva Blomkvista), švédský film, režie Etienne Glaser.
Vi på Saltkråkan (1964, My z ostrova Saltkräkan), švédský film, režie Olle Hellbom.
Děti z Bullerbynu, SNDK, Praha 1962, přeložil Břetislav Mencák, znovu 1968 a SNDK, Praha 1974, 1981, 1986, 1991, 1995, 1997, 1998, 2000, 2002, 2004, 2009, 2013 a 2014.
Třikrát detektiv Kalle, Albatros, Praha 2018, přeložili Olga Štrosová a Jan Rak, souborné vydání knih Detektiv Kalle má podezření, Svěřte případ Kallovi a Kalle Blomkvist zasahuje.
↑ Lindgrenová nenutila děti polykat rybí tuk. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-01-28 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.astridlindgren.se [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-17.
↑Astrid Lindgren – Right Livelihood [online]. Right Livelihood [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (angličtina)
↑LUCKÝ, Jakub. Pohádkový park Astrid Lindgrenové ve švédském Vimmerby vás přenese do jejích knížek. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2020-08-16 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
↑BEZR, Ondřej. Vychází Čechům dosud neznámá kniha Astrid Lindgrenové. Není veselá. iDNES.cz [online]. 2012-04-13 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
Literatura
STRÖMSTEDT, Margareta. Astrid Lindgrenová: životopis. Překlad Jarka Vrbová. Praha: Albatros, 2006. 276 s. ISBN80-00-01794-6.
BJORVAND, Agnes-Margrethe. Astrid Lindgrenová. Překlad Kateřina Krištůfková. Praha: Ella & Max, 2018. 108 s. ISBN978-80-88276-14-2.
LIEDER, Susanne. Astrid Lindgrenová. Překlad Romana Hájková. [s.l.]: Metafora, 2024. 316 s. ISBN978-80-7625-303-2.