Artur Tajmazov (Tajmazty) (* 20. července 1979) je bývalý ruský zápasník-volnostylař osetské národnosti, olympijský vítěz z roku 2004. Od roku 1999 až do konce sportovní kariéry reprezentoval Uzbekistán.
Sportovní kariéra
Zápasit začal ve Vladikavkazu pod vedením Chasana Apajeva. V dětství kombinoval zápasení se vzpíráním po vzoru svého staršího bratra Tymura. V mladí prošel reprezentačními výběry Ruska a jeho talentu si brzy všimli v zahraničí. Jeden z jeho trenérů Kazbek Dedegkajev, působil v 80. letech jako trenér národního týmu volnostylařů Uzbecké SSR a společně s mecenášem uzbeckého sportu Salimem Abduvalijevem mu v roce 1999 zařídil start za Uzbekistán. Důvodem přestupu byly větší možnosti k realizaci ve vrcholovém sportu a především strategický plán Dedegkajeva, který byl osobním trenérem Davida Musulbese, tehdejší reprezentační jedničky Ruska. Na olympijských hrách v Sydney v roce 2000 tak nakonec startovali oba severoosetští zápasníci a dokonce se oba probojovali až do finále. Ve vyrovnaném finále bral Tajmazov stříbrnou olympijskou medaili.
V roce 2004 odjížděl na olympijské hry v Athénách jako úřadující mistr světa a suverénním výkonu získal zlatou olympijskou medaili, když ve finále položil na lopatky Íránce Alírezu Rezájího. V roce 2008 se opět "velmi dobře" připravil a na olympijských hrách v Pekingu a získal druhou zlatou olympijskou medaili, když ve finále porazil ve dvou setech Bachtyjara Achmedova z Ruska. V roce 2012 útočil na vyrovnání rekordní medailové bilance legendárního ruského klasika Alexandra Karelina na olympijských hrách v Londýně. V turnaji neztratil jediná bod a s přehledem získal třetí zlatou olympijskou medaili. V roce 2014 ještě plánoval překonat absolutní zápasnický rekord v počtu olympijských medailí německého obojživelníka Wilfrieda Dietricha, ale stopku mu vystavilo zdraví.[1]
Doping a diskvalifikace
V roce 2016 prošel jeho vzorek odebraný po olympijských hrách 2008 novou analýzou. Nové metody analýzy ukázaly v jeho vzorku stopy po užívaní anabolických steroidů. Konkrétně šlo o látku dehydrochlormethyltestosterone, která se do těla dostává tabletami Turinabol.[2]
To že anabolické steriody tvořily běžnou součást jeho přípravy na vrcholové turnaje potvrdil další retest jeho vzorku z olympijských her 2012 v roce 2019. Pozitivní dopingový nález na látku dehydrochlormethyltestosterone ho připravil o druhou zlatou olympijskou medaili.[3]
Výsledky
Vyznamenání
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. news.uzreport.uz [online]. [cit. 2016-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07.
- ↑ Archivovaná kopie. www.olympic.org [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-31.
- ↑ Archivovaná kopie. www.olympic.org [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-12.
- ↑ УП-4462-сон 14.08.2012. О награждении группы спортсменов, добившихся высоких результатов на ХХХ летней Олимпиаде, проходившей в городе Лондоне. lex.uz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
Externí odkazy