Arteriální nebo tepenná krev je krev cirkulující tepnami ve velkém krevním oběhu a v malém naopak žílami. Od venózní (tj. žilní) krve se liší tím, že je zbavená oxidu uhličitého a také je okysličená, čímž dodává do tkání, pro organismus nezbytný, kyslík. Arteriální krev vzniká tak, že se venózní krev v plicích nasytí kyslíkem a již okysličená krev se následně vrátí plicními žilami přes levou srdeční předsíň do levé srdeční komory, odkud potom putuje do srdečnice a jejich větví, které rozvádí arteriální krev po celém těle. Kyslík z ní přijímají jednotlivé tkáně, přičemž dochází k jeho ztrátě a místo toho se krev sytí oxidem uhličitým, čímž se stává opět krví venózní, která se skrze žilní systém navrací zpět do malého krevního oběhu.^[1][2]

Krev z artérií se také odlišuje svým specifickým odstínem, který je výrazně šarlatový, což je způsobeno vysokou koncentrací kyslíku v hemoglobinu.^[2][3]

Parciální tlak kyslíku (pO₂) v arteriální krvi se pohybuje mezi 9,9-14,4 kPa a přibližná hodnota pH je 7,35-7,45.^[4][5]

Arteriální krev se odebírá anaerobně do speciální injekční stříkačky obsahující heparin lithný.^[6] Punkce se provádí injekční jehlou o velikosti 25 až 23 G (tj. 0,5-0,6 mm), a to nejčastěji v následujících místech:^[7]

• vřetenní tepna (arteria radialis)
• stehenní tepna (arteria femoralis)
• pažní tepna (arteria brachialis)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.