Arnošt Mikš (27. července 1913, Janov u Rakovníka – 30. dubna 1942, les u velkostatku Požáry na katastru obce Městečko u Křivoklátu[1]) byl československý voják a příslušník výsadku Zinc.
Mládí
Narodil se 27. července 1913 v Janově u Rakovníka. Otec Antonín byl kovář a malorolník, matka Agháta, rozená Polívková pracovala na rodinném hospodářství. Měl tři mladší sourozence.
Absolvoval obecnou školu v Janově a 3 roky měšťanské školy v Kounově. Vyučil se zedníkem a pracoval na stavbách v okolí, zároveň absolvoval tři ročníky živnostenské školy. Byl členem Sokola, kde vykonával funkci hospodáře. Krátce pracoval v kaolínových dolech.
Základní vojenskou službu nastoupil u 38. pěšího pluku v Berouně. Zde se spřátelil s Vladimírem Hauptvoglem. Absolvoval poddůstojnickou školu a postupně dosáhl hodnosti četaře. 14. října 1938 odešel do zálohy a živil se opět jako zedník.
V exilu
Po okupaci odešel 25. listopadu 1939 do exilu s V. Hauptvoglem. Cestovali přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Turecko do Francie. Na začátku roku 1940 byl v Agde prezentován do československé zahraniční armády. Jako velitel minometného družstva se účastnil bojů o Francii. Po pádu Francie byl 13. července 1940 evakuován do Anglie, kde se připojil k jednotkám čsl. armády v Anglii. 28. října 1940 byl povýšen na rotného.
Počátkem roku 1941 byl vybrán do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna 1941 do 26. března 1942 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz a kurz průmyslové sabotáže. Po povýšení na rotmistra absolvoval kurz střelby a kurz, ve kterém se seznamoval s poměry v protektorátu. Během tohoto kurzu byl zařazen do výsadku Zinc.
Nasazení
Společně s ostatními byl 28. března 1942 vysazen omylem na Slovensku u obce Gbely. Skupina byla rozpuštěna. Přesunul se do Čech a s pomocí bratra Františka získal nové doklady. Poté odešel do Prahy a společně s pomocníkem Josefem Kusým se 30. dubna 1942 pokusili vyzvednout ukrytý operační materiál skupin Bioscop a Bivouac u obce Požáry na Křivoklátsku. Prostor byl ale střežen četnictvem. Při následné přestřelce zastřelil četníka a těžce zranil druhého. Sám raněný spáchal na místě sebevraždu. V odvetě byli Němci na kobyliské střelnici 31. května 1942 popraveni dva jeho mladší bratři František Mikš (četnický strážmistr v Táboře), Antonín Mikš (úředník v Praze) a pomocník Josef Kusý.
Vyznamenání
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy