Argyrosauridae

Jak číst taxoboxArgyrosauridae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 100 až 90 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Stehenní kost argyrosaura na nalezišti
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
Infrařádsauropodi (Sauropoda)
ČeleďArgyrosauridae
Wilson a Sereno, 1998
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Argyrosauridae („argyrosauridi“) byla čeleď obřích titanosaurních sauropodů, tedy velkých býložravých dinosaurů. Jejich fosilní pozůstatky známe v současnosti pouze z Jižní Ameriky a severní Afriky, a to ze sedimentů pocházejících z počátku období svrchní křídy (geologické věky cenoman až turon, asi před 100 až 90 miliony let). Tuto čeleď stanovili paleontologové Jeffrey A. Wilson a Paul C. Sereno v roce 1998.[1]

Zástupci

Argyrosaurus superbus - rekonstrukce.

Do čeledi argyrosauridů dnes řadíme pouze dva známé a formálně popsané rody, jedním je argentinský Argyrosaurus, formálně popsaný britským paleontologem Richardem Lydekkerem již roku 1893[2], a druhým Paralititan z Egypta, popsaný roku 2001 mezinárodním vědeckým týmem.[3] Jedná se o monofyletickou skupinu, jak ukázala vědecká studie z roku 2012.[4]

Rozměry

Porovnání velikosti paralititana a dospělého člověka.

V případě druhu Argyrosaurus superbus se jednalo o obrovského sauropoda. Dosahoval délky až 28 metrů[5], výšky kolem 8 metrů a hmotnosti kolem 42 tun, byl tedy jedním z největších známých suchozemských živočichů všech dob.[6] Některé odhady velikosti běžných exemplářů argyrosaura jsou však podstatně nižší - délka pouze asi 17 metrů a hmotnost 12 tun.[7]

Paralititan stromeri byl podobně velký, ačkoliv jeho 169 cm dlouhá pažní kost (humerus) patřila dosud nedospělému a plně nedorostlému jedinci. I tak byl tento sauropod dlouhý až okolo 32 metrů.[5] Odhadovaná hmotnost paralititana činila asi 50[8]. Podstatně nižší odhady nabízí opět Gregory S. Paul, a to délku jen lehce přes 20 metrů a hmotnost zhruba 20 tun.[9]

První ocasní obratel paralititana v muzejní expozici.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Wilson, J. A. and Sereno, P. C. (1998). Early evolution and higher-level phylogeny of sauropod dinosaurs. Society of Vertebrate Paleontology Memoir 5. Journal of Vertebrate Paleontology. 18(2 (suppl.)): 1-68.
  2. ↑ Lydekker, R. (1893). "Contributions to the study of the fossil vertebrates of Argentina. I. The dinosaurs of Patagonia". Anales del Museo de la Plata, Seccion de Paleontologia. 2: 1–14.
  3. ↑ Smith J. B.; et al. (2001). "A giant sauropod dinosaur from an Upper Cretaceous mangrove deposit in Egypt". Science. 292 (5522): 1704–6. doi:10.1126/science.1060561
  4. ↑ Klein, N.; et al. (2012). Farke, Andrew A (ed.). "Modified Laminar Bone in Ampelosaurus atacis and Other Titanosaurs (Sauropoda): Implications for Life History and Physiology". PLoS ONE. 7 (5): e36907. doi:10.1371/journal.pone.0036907
  5. ↑ a b Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  7. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 206 (anglicky)
  8. ↑ González Riga; et al. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  9. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 209 (anglicky)

Externí odkazy