Antonín H. Sokol

Antonín H. Sokol
Antonín H. Sokol
Antonín H. Sokol
Narození4. června 1847
Neslovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. května 1889 (ve věku 41 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníspisovatel, dramatik, novinář, dramaturg, prozaik a redaktor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Antonína H. Sokola

Antonín H. Sokol (4. června 1847 Neslovice[1]14. května 1889 Brno[2]) byl český novinář, spisovatel a dramatik. Působil v pražských a brněnských listech, naposled jako šéfredaktor deníku Moravská orlice. Psal povídky a divadelní hry. Používal také pseudonym A. H. Neslovský.

Život

Narodil se roku 1847 v moravské obci Neslovice. Studoval gymnázium v Brně a Vídni. Od šestnácti let začal literárně tvořit — psal básně a povídky do Hvězdy, později také do časopisů Lumír, Moravská orlice, Vosa a Besídka čtenářská.[3]

Roku 1866 byly v Brně založeny Veselé listy a Sokol se spolu s Františkem Vymazalem stal jejich hlavním přispěvatelem.[3] O rok později se s jejich redakcí přestěhoval na žádost J. S. Skrejšovského do Prahy. Když tento časopis po třech letech zanikl, přesvědčil Skrejšovský Sokola, aby pokračoval v novinářské činnosti. Sokol vstoupil jako reportér do redakce časopisu Národní pokrok a uveřejňoval tam zejména zprávy o táborech lidu (politických shromážděních), kterých se tehdy konalo velké množství.[4]

Národní pokrok byl zanedlouho po zatčení několika redaktorů zastaven. Sokol s několika kolegy odešel do Chrudimi, kde vydávali časopis Koruna. Ještě v roce 1869 se ale vrátil do Prahy do redakce obnoveného časopisu Pokrok. Psal pro něj zejména fejetony a divadelní zprávy. Kontakty s uměleckými kruhy ho později inspirovaly k vlastní dramatické tvorbě.[4] Během pražského pobytu přispíval i do dalších časopisů, například Slavie (později přejmenovaná na Zábavné listy),[3] Světozor nebo Krakonoš. Když J. R. Vilímek založil roku 1872 knihtiskárnu, převzal za něj Sokol nakrátko redakci Humoristických listů.[5]

Roku 1883 se stal šéfredaktorem brněnského deníku Moravská orlice. V této funkci setrval do konce života.[3] Bylo to velmi náročné povolání, které mu zabralo prakticky všechen čas a znemožnilo jakoukoli jinou literární činnost. Protože noviny vycházely jen ve všedních dnech, odjížděl na víkendy do rodných Neslovic, kde trávil volný čas s rodiči a s rodinami svých sester. Sám zůstal svobodný.[4]

Na konci roku 1888 vážně onemocněl. Přestěhoval se do bytu v těsné blízkosti redakčních místností a v rámci možnosti pokračoval v práci. Zemřel 15. května 1889 večer.[3] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 5, řada 2/hr. 140. [6]

Byl oceňovaný pro vlastenectví, čestné a přímé jednání s přáteli i protivníky.[3]

Dílo

Vedle novinářské činnosti byl autorem následujících povídek:

  • Tvrdé palice (1873)
  • Z doby komety (1873)
  • Páter Serafin (Světozor 1874)[4]
  • O živých a mrtvých : Drobné kresby (1881)

Napsal také divadelní hry:

  • Farizejci : žert ve třech jednáních (1880), komedie. Provozována v Novém českém divadle za Žitnou branou r. 1879.[4]
  • Starý vlastenec : veselohra ve třech jednáních (1881)
  • Šteperka (1881), fraška
  • Rodinné přikázání : Obraz ze života velkoměstského ve 4 jednáních (1882)
  • Kleopatřin prsten : fraška ve třech jednáních (knižně 1893)
  • Jelínek a spol. : žert o pěti jednáních (knižně posmrtně 1900); cenzurou nebyla kvůli politickým narážkám připuštěna k provozování[4]

Překlad:

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e f Antonín H. Sokol. Moravská orlice. 1889-05-16, roč. 27, čís. 113, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-09-17]. 
  4. a b c d e f TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. Turnovský o Sokolovi. Moravská orlice. 1889-05-16, roč. 27, čís. 116, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-09-17]. 
  5. Antonín H. Sokol. Humoristické listy. 1889-05-24, roč. 31, čís. 21, s. 186. Dostupné online [cit. 2011-09-17]. 
  6. Antonín H. Sokol [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy