Anglicko-skotská hranice (anglickyEnglish-Scottish border, místně známá jako The Border) je oficiální hranicí a označením při vstupu mezi Skotskem a Anglií. Má délku 96 mil (154 km) mezi řekou Tweed na východním pobřeží a Solway Firth na západě. Jedná se o jedinou skotskou pozemní hranici. Anglie sdílí delší hranici s Walesem.
Ačkoliv je hranice známa odpradávna, oficiálně byla potvrzena v roce 1237, podle smlouvy mezi Anglií a Skotskem,[1] s výjimkou malé oblasti kolem Berwicku (na SV konci hranice), která byla anektována Anglií v roce 1482. Jedná se tedy o jednu z nejstarších dochovaných hranic ve světě, i když Berwick nebyl zpočátku plně Anglií anektován. (Až do roku 1885 nebyl zahrnut pod Northumberland pro parlamentní účely).
Po staletí byla tato oblast na obou stranách hranice zatěžována bezprávím následkem přepadů, které páchali tzv. Border Reivers (pohraniční loupežníci).
Hranice je v místech silnic označena dopravními značkami, vítající cestovatele vstupující z obou stran do Skotska nebo do Anglie.
Historie
The border country je území historicky známé jako Scottish Marches. Přiléhá k Anglicko-skotské hranici, včetně částí moderního správního členění Skotska v Dumfries a Galloway a ve Scottish Borders a v částech anglických hrabstvíCumbria, Durham a Northumberland. Jedná se o kopcovité území, se skotským Southern Uplands na severu a s Cheviot Hills, kopcovitým územím tvořícím hranici mezi dvěma hrabstvími, na jihu. Od ovládnutí Anglie Normany až do úplného začlenění Skotska do Velké Británie zde proběhlo mnoho pohraničních střetů. K obraně a kontrole hraničního území se vládci obou zemí spoléhali na rody skotských a anglických hrabat s titulem Earl of March, což byly postupně čtyři panovníky do této hodnosti povýšené šlechtické rody na obou stranách. Těmto hodnostářům byly jejich úřady s rozsáhlými pravomocemi a výsadami jak ze skotské, tak z anglické strany propůjčeny dědičně až do vymření jejich rodů. Skotští i angličtí panovníci ale také ustanovili postupně velký počet vysokých úředníků zcela na nich závislých, jejichž tituly zněly Lord Warden of the Marches - v překladu "pán strážce (území) Marches". Tato komplikovaná situace trvala až do roku 1603, kdy bylo Skotsko de facto připojeno k Anglii poté, co se skotský král Jakub VI. (James VI.) po smrti královny Alžběty I. stal také anglickým králem pod jménem Jakub I. Stuart.
↑Scotland Conquered, 1174-1296 [online]. The National Archives [cit. 2012-05-19]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COLLIER, J.G. Conflict of Laws. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN0-521-78260-0. S. 6.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Aird, W.M. (1997) "Northern England or southern Scotland? The Anglo-Scottish border in the eleventh and twelfth centuries and the problem of perspective" In: Appleby, J.C. and Dalton, P. (Eds) Government, religion and society in Northern England 1000–1700, Stroud : Sutton, ISBN0-7509-1057-7, p. 27–39