PROFILPELAJAR.COM

Anděl
	Vestibul stanice Anděl (2015)
Původní název	Moskevská
Stát	Česko
Město	Praha
Čtvrť	Smíchov
Ulice	Nádražní
Síť metra	Pražské metro
Vznik	2. listopadu 1985
Dopravce	Dopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmo	P
Linky	linka B
Technické informace
Typ stanice	ražená trojlodní pilířová pražského typu
Počet nástupišť	1
Počet vestibulů	2
Délka nástupiště	110 m
Šířka nástupiště	18,06 m
Hloubka pod povrchem	35,4 m
Projektant	Metroprojekt Praha
Architekt	Eva Břusková; Marie Davidová; Lev Nikolajevič Popov
Externí odkazy
Zeměpisné souřadnice	50°4′13,04″ s. š., 14°24′14,21″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Průběh trati
	Legenda
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anděl (zkratka AN^[1]) je stanice metra v Praze na lince B. Nachází se ve čtvrti Smíchov v blízkosti odstřeleného domu U zlatého anděla, po němž je pojmenována.^[2] Její ražba začala v roce 1980 a pod názvem Moskevská (předtím navrhována také jako Lidická^[3] podle nedaleké ulice Lidická) byla otevřena 2. listopadu 1985. Přejmenována na dnešní název byla 22. února 1990.^[4] Její protějšek Pražskaja v Moskvě přejmenována nebyla. V roce 2014 byla druhou nejvytíženější nepřestupní stanicí pražského metra.^[5]

V roce 2014 se začala razit šachta výtahu a v roce 2016 se stanice stala bezbariérově přístupnou. V červnu 2018 byla dokončena několikaměsíční rekonstrukce eskalátorů v severním vestibulu započatá v září 2017.

Od konce roku 2020 do podzimu 2021 byl zrekonstruován i jižní vestibul; do projektu byla zapojena tehdejší architektka pražského metra Anna Švarc a byly obnoveny některé interiérové prvky z doby otevření stanice.^[6]

Charakteristika stanice

Anděl je trojlodní podzemní ražená stanice (35,4 m pod povrchem) s 27 páry prostupů a plnou délkou středního tunelu. Stanice je 145 m dlouhá, z toho jen nástupiště dosahuje 110 m a šířky 18 m. Z něj vedou dva eskalátorové tunely, napojující se do dvou vestibulů (severní a jižní). Přímo na nástupiště ústí také výtahová šachta umožňující bezbariérový přístup.

Stanice se začala razit roku 1980, její výstavby se zúčastnili inženýři a architekti z bývalého SSSR (např. Lev Nikolajevič Popov), zatímco pracovníci československého Metrostavu budovali v Moskvě stanici Pražská. Obě stanice měly představit styl stanic v „družebním“ městě. Proto je stanice Anděl zdobena inkrustacemi a v prostoru nástupiště jsou umístěny bronzové odlitky, zobrazující tradiční motivy socialistického realismu, jako „přátelství“ se SSSR, dobývání vesmíru apod. Tyto odlitky byly po sametové revoluci v roce 1989 sejmuty, ale po krátké době několika měsíců byly opět vsazeny, neboť bylo dosaženo shody v názoru, že historii nelze vymazat. Občas se stávají cílem nájezdu vandalů, kteří je již jednou znehodnotili potřísněním červenou barvou vyhozenou z okénka vozu v igelitovém pytlíku, proto jsou dnes některé značně poškozeny. Stanice Pražská v Moskvě nebyla přejmenována a byla vyzdobena keramickými tvarovkami a vzbuzovala v moskevském metru značnou pozornost.

Za stanicí Anděl se nachází technologický tunel v délce 117,5 m; pod vestibuly jsou umístěny strojovny eskalátorů. Do celé stanice patří 163 místností. Celkový obestavěný prostor činí 81 690 m³. Technologické prostory jsou propojeny se Strahovským tunelem štolou.

Vestibuly

Severní vestibul je povrchový. Nachází se v Nádražní ulici u křižovatky Anděl a je součástí budovy Zlatý Anděl. Do roku 1999 tu stál betonový a prosklený palác, známý především kamennou mozaikou s panoramatem Moskvy z roku 1985. V roce 2000 musel být severní výstup dočasně i kvůli tomuto uzavřen. Eskalátory, které do něj ústí, jsou dlouhé 59,5 m a na výšku dosahují 29,75 m; eskalátorový tunel se mírně odchyluje od osy stanice.

Jižní vestibul je podpovrchový, umístěný u Ženských domovů a v oblasti známé jako Na Knížecí. Je zde stejnojmenné autobusové nádraží, využívané jak pro městskou, tak pro dálkovou dopravu. Ve vestibulu se nachází bronzová plastika s velkým nápisem Moskva – Praha, která připomíná předlistopadovou éru a česko-sovětskou spolupráci při výstavbě pražského metra. Stanice je konstruována jako jedna hala s mnoha výstupy na povrch s pevnými schodišti a někdy i jedním eskalátorem, která je na severním konci zakončena eskalátorovým tunelem se třemi eskalátorovými rameny o délce 61,6 m a výšce 30,8 m vedoucím na nástupiště stanice.

Vzhled

Celkový průřez nástupiště této stanice je podobný střechám pravoslavných kostelů. Bílá barva mramoru evokuje barvu sněhu. V Moskvě je Andělu nejpodobnější pravděpodobně stanice metra Rimskaja. Původní charakter stanice byl značně narušen vestavbou výtahů, kdy již není možný průhled skrz celou střední loď a moderní nerezový design výtahů nekoresponduje s mramorovými obklady.

Výzdoba

Ve stanici byly při její výstavbě umístěny bronzové reliéfy. Některé z nich, připomínající přátelství se Sovětským svazem nebo dobývání vesmíru, se nachází v prostoru nástupišť, v obou vestibulech^[6] se pak nacházely reliéfy připomínající spolupráci mezi Moskvou a Prahou. Odlitky byly po sametové revoluci v roce 1989 odstraněny, krátce poté ale byly navráceny zpět.^[7] Kamenná mozaika s panoramatem Moskvy byla po Sametové revoluci odstraněna natrvalo.^[8]

Zatímco reliéf v severním vestibulu byl odstraněn, plastika s nápisy Moskva a Praha v jižním vestibulu zůstala i po dokončení rekonstrukce v roce 2021, což někteří lidé považovali za kontroverzní.^[6] V dubnu 2024 šestnáctiletý student Jan Boháč vytvořil internetovou petici za její odstranění^[8] a nedlouho poté se s podobným úmyslem vyjádřili i náměstci primátora Zdeněk Hřib a Jiří Pospíšil. Podle nich by se měla k plastice dočasně umístit doplňující informační cedule a na nové využití prostoru vypsat výtvarná soutěž.^[9] V květnu 2024 rozhodla Rada hlavního města Prahy o doplnění tabulky vysvětlující kontext vzniku plastiky.^[10]

Reliéfy na východní koleji (směr Černý Most):

Reliéfy na západní koleji (směr Zličín):

Povodně v roce 2002

I stanice Anděl byla zasažena pětisetletou vodou v roce 2002, po které bylo nutno vyměnit technologická zařízení, podhledy, některé obklady, osvětlení a kompletně vyčistit eskalátory, a to ve velmi krátkém termínu. Naopak všechny kamenné obklady musely být zachovány, aby se nezměnil charakter stanice.

V důsledku velkého tlaku vody došlo také k popraskání obkladového koelginského mramoru pilířů a k jeho povrchovému narušení, které se v současnosti projevuje černými šmouhami.

Využití stanice

1986: obrat osob 21 300 cestujících v ranní špičce, z toho nastupujících 11 500 a výstup 9 500.
2000: obrat osob 74 600 cestujících denně, z toho nastupujících 37 660 a výstup 39 640.
2014: obrat osob 102 200 cestujících denně, z toho nastupujících 46 900 a výstup 55 300.

Odkazy

Reference

↑ http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_b.htm
↑ Anděl jako Zlatý Anděl. www.prahaneznama.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online.
↑ Lidová demokracie [online]. 19.12.1980 [cit. 2023-10-04]. Roč. 1980. Dostupné online.
↑ http://www.radio.cz/cz/static/metro/historie
↑ Nejvyužívanější linkou pražského metra je „céčko“, nejvytíženější stanicí I. P. Pavlova [online]. Český rozhlas Region, 11. 12. 2015 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c „Moskvu bych sundal.“ Stará plastika začala po 36 letech dráždit - Metro.cz. iDNES.cz [online]. 2021-10-04 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
↑ NEVYHOŠTĚNÝ, Jan. Hřib chce z metra Anděl odstranit plastiku česko-sovětského přátelství. Je lživá, míní [online]. 2024-05-05 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
↑ ^a ^b MÜLLER, Matyáš. Přátelství se Sověty? Nebylo. Pryč s plastikou v metru, burcuje student. iDNES.cz [online]. 2024-04-26 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
↑ Pražští radní odložili rozhodnutí o plastice Moskva-Praha v metru B Anděl | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
↑ ČTK. Plastiku Moskva–Praha ve stanici metra doplní tabulka, rozhodli radní. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anděl na Wikimedia Commons
Popis stanice na stránce Metroweb.cz
Plán rekonstrukce stanice po poničení povodní v roce 2002
Pamětní deska v jižním vestibulu připomínající výstavbu stanice v duchu česko-sovětského přátelství v 80. letech 20. století Archivováno 29. 9. 2007 na Wayback Machine.
Původní mozaika v severním vestibulu
Anděl na metroart.cz

← směr Černý Most	Metro v Praze	směr Zličín →
	· · · ·
Karlovo náměstí	Anděl	Smíchovské nádraží
Černý Most – Rajská zahrada – Hloubětín – Kolbenova – Vysočanská – Českomoravská – Palmovka – Invalidovna – Křižíkova – Florenc – Náměstí Republiky – Můstek – Národní třída – Karlovo náměstí – Anděl – Smíchovské nádraží – Radlická – Jinonice – Nové Butovice – Hůrka – Lužiny – Luka – Stodůlky – Zličín