PROFILPELAJAR.COM

Alfred Lotka
Alfred Lotka
Narození	2. března 1880; Lvov
Úmrtí	5. prosince 1949 (ve věku 69 let); New York
Alma mater	Cornellova univerzita; Birminghamská univerzita
Pracoviště	Genereal Chemical Company, Metropolitain Life Insurance Company
Obor	matematika
Známý díky	Lotkův zákon, Lotkův-Volterrův model
Ocenění	člen Institutu matematických statistik (1940); společník Americké statistické asociace
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred James Lotka (2. března 1880 Lvov, Rakousko-Uhersko – 5. prosince 1949 New Jersey) byl americký chemik, fyzik, matematik, statistik, biolog a demograf původem z východního Rakouska-Uherska. Známý je především pro výpočet tzv. Lotkova-Volterrova modelu a pro formulaci Lotkova zákona.

Život

Narodil se 2. března 1880 v Lembergu v Rakousku rodičům Jacques Lotkovi a Marii Doebely, kteří byli náboženští misionáři. Dětství strávil ve Francii a později v Anglii, kde studoval na Univerzitě v Birminghamu. Poté krátkou dobu studoval i na univerzitě v Lipsku. Roku 1902 přijel do Spojených států. Zde působil jako chemik ve společnosti Genereal Chemical Company, ze které odešel v roce 1908. Během tohoto období začal publikovat první dokumenty o matematické teorii evoluce a o obyvatelstvu. V letech 1908–1909 pracoval a studoval na Cornellově univerzitě. V roce 1914 se vrátil do General Chemical Company, kde pracoval do roku 1919. Od roku 1924 až do svého důchodu v roce 1948 pracoval u společnosti Metropolitain Life Insurance Company, kde působil jako inspektor matematického výzkumu ve Statistickém úřadě a později jako statistik. Roku 1935 se oženil s Romolou Beattie. Zemřel 5. prosince 1949 ve svém domě v Red Bank v New Jersey.^[1]

Byl aktivní v mnoha profesních organizacích. V letech 1938–1939 byl prezidentem Asociace Populace v Americe, viceprezident (1938–1949) a předseda (1942) Americké Statistické Organizace. V letech 1948–1949 byl viceprezident Mezinárodní Unie pro Vědecké Vyšetřování Populačních Problémů a předseda Unie Národního Výboru Spojených států. Byl také členem Americké Veřejné Zdravotnické Organizace, Americké Statistické Asociace, Americké Asociace pro Pokrok ve Vědě a členem Ústavu Matematické Statistiky.^[2]

Dílo

Ve svých dílech se zabýval rozložením populace z hlediska věku, porodnosti a úmrtnosti. Je autorem čtyř knih a mnoha vědeckých článků. V případě knih se jedná o díla z oblasti pojišťovnictví a matematiky: The Money Value of a Man (1930), Length of Life (1936) a Twenty-five Years of Health Progress (1937). Tato tři díla napsat spolu s Louisem I. Dublinem. Jeho další knihou je Analyse Démographique avec Application Particulière à L’Espèce Humaine. Toto dílo bylo publikováno ve Francii v roce 1939.^[3]

Roku 1925 vyvolal prudkou politickou debatu publikováním článku On the True Rate of Natural Increase, který se zaměřoval na přírůstek a úbytek populace ve Spojených státech. V tomto článku Lotka varuje před klesající populací ve Spojených státech.^[4]

V roce 1926 Lotka publikoval článek The Frequency Distribution of Scientific Productivity, zabývající se rozložením četností vědecké produktivity chemiků a fyziků. Popisuje zde Lotkův zákon, což je „zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce.“^[5]

Je také znám v oblasti biologie, neboť vynalezl jeden tzv. Lotkův-Volterův model, známý také jako model dravec-kořist, který popisuje vzájemnou interakci a závislost mezi kořistí a dravci z hlediska rovnováhy v přírodě.^[6]

Knihy

The Money Value of a Man (1930)
Length of Life (1936)
Twenty-five Years of Health Progress (1937)
Analyse Démographique avec Application Particulière à L’Espèce Humaine (1939)

Články

LOTKA, Alfred J. Relation between birth rates and death rates. Science. 1907, 26(653).
LOTKA, Alfred J. Contribution to the theory of periodic reactions. Journal of Physical Chemistry. 1910, 14(3).
LOTKA, Alfred J. Quantitative studies in epidemiology. Nature. 1912, 88(2206).
LOTKA, Alfred J. Gain of definition obtained by moving a telescope. Nature. 1913, 91(2269).
LOTKA, Alfred J. A new method for enlarging photographs without the use of a lens. Physical Review. 1916, 7(6).
LOTKA, Alfred J. Undamped oscillations derived from the law of mass action. Journal of the American Chemical Society. 1920, 42(8).
LOTKA, Alfred J. Martini's equations for the epidemiology of immunising diseases. Nature. 1923, 111(2793).
LOTKA, Alfred J. Probability-increase in shuffling, and the asymmetry of time. Science. 1924, 59(1537).
LOTKA, A.J. The Frequency Distribution of Scientific Productivity. Journal of the Washington Academy of Science. 1926, 16(1926)
DUBLIN, L.I., E.W. KOPF a A.J. LOTKA. The components of death curves: An analysis of life table deaths by causes. American Journal of Epidemiology. 1927, 7(3).
LOTKA, Alfred J. Fluctuations in the abundance of a species considered mathematically [6]. Nature. 1927, 119(2983).
LOTKA, Alfred J. The progeny of a population element. American Journal of Epidemiology. 1928, 8(6).
LOTKA, Alfred J. Science and the unobservable. Nature. 1941, 147(3718).
LOTKA, Alfred J. The law of urban concentration. Science. 1941, 94(2433).

Odkazy

Reference

↑ NOTESTEIN, Frank W. Alfred James Lotka (1880-1949). Population Index. 1950, roč. 16, čís. 1, s. 22–23. Dostupné online [cit. 2022-07-25]. ISSN 0032-4701.
↑ Lotka, Alfred J. (Alfred James), 1880-1949.. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2022-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-18.
↑ Shibboleth Authentication Request. ezproxy.muni.cz [online]. [cit. 2022-07-25]. Dostupné online.
↑ Alfred Lotka, Mathematical Demographer. web.archive.org [online]. 2017-08-20 [cit. 2022-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-20.
↑ KTD - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2022-07-25]. Dostupné online.
↑ HAAGA, John. Alfred Lotka, Mathematical Demographer. Population today [online]. 2000, vol. 28, issue 2 [cit. 2015-05-17]. ISSN 0749-2448. Dostupné z: http://www.prb.org/Publications/Articles/2000/AlfredLotkaMathematicalDemographer.aspx Archivováno 20. 8. 2017 na Wayback Machine.