Alfons VI. Kastilský (červen 1040 – 30. června 1109, Toledo) byl král Kastilie z dynastie navarrské, syn kastilského krále Ferdinanda I.
Život
Podle Historia silense se nejstarší dítě Ferdinanda I. a Sanchy, dcera Urraca, narodilo, když její rodiče byli ještě kastilským hrabětem a hraběnkou, takže její narození by se dalo umístit do let 1033–34. Druhé dítě a nejstarší syn Sancho se musel narodit v druhé polovině roku 1038 nebo v roce 1039. Třetí dítě a druhá dcera Elvíra se mohla narodit v letech 1039–40, následoval Alfons v letech 1040–41 a nakonec nejmladší ze sourozenců, García, někdy mezi rokem 1041 a 24. dubnem 1043, což je datum, kdy se král Ferdinand I. v daru pro opatství San Andrés de Espinareda zmiňuje o svých pěti dětech. Všichni kromě Elvíry podepsali 26. dubna 1046 dokument v klášteře San Juan Bautista de Corias.[1]
Jeho prarodiči z otcovy strany byli král Sancho Garcés III. z Pamplony a jeho manželka Muniadona Kastilská a jeho prarodiči z matčiny strany byli Alfons V. Leónský (po kterém byl pravděpodobně pojmenován) a jeho první manželka Elvíra Menéndez.
Jako druhorozený královský syn Alfons získal království leónské a byl vazalem toledského emíra. Roku 1072 v boji získal Kastilii a o rok později i dědictví po bratrovi Garcíovi Galicii a hrabství portugalské.
Roku 1085 získal Toledo, aniž by způsobil krveprolití, všem ponechal výsady a privilegia, prohlásil se za „krále dvojí víry“ a dále podporoval toto město coby centrum vzdělanosti a učenosti, o něž se zasloužili již předchozí arabští vládcové. Význam a sláva Toledské překladatelské školy spočívaly především v překladech spisů arabských učenců a vědců, či v arabštině dochovaných pojednání antických vzdělanců do latiny, a jejich rozšíření do Západní Evropy. Překlady vzniklé na Iberském poloostrově v tomto období se staly základem některých pozdějších evropských věd. Jednalo se například o díla Ibn Síny Avicenny či Klaudia Ptolemaia.
Alfons VI. neměl přeživšího mužského potomka, a tak nabídl ruku své dcery, dědičky Urracy burgundskému hraběti Raimundovi. Zeť společně s Urracou získal Galicii, hrabství Portugal a Coimbru. Roku 1096 se Raimund o územní zisk musel podělit s novým švagrem Jindřichem Burgundským, manželem nemanželské královy dcery Terezy, který získal Portugal a Coimbru.
Po smrti Alfonse VI. korunu kastilskou a leónskou získala Urraca. Jindřich Burgundský společně s Terezou se pokoušeli rozšířit Portugalsko, což se nakonec po mnoha letech podařilo, a během postupné reconquisty se jejich syn Alfons Jindřich stal prvním portugalským králem pravděpodobně v roce 1139.
Vývod z předků
Reference
- ↑ SÁNCHEZ CANDEIRA, Alfonso. Castilla y León en el siglo X, estudio del reinado de Fernando I. Madrid: Real Academia de la Historia, 1999. ISBN 978-84-8951241-2. S. 226, 227. (španělsky)
Literatura
- KUNITZSCH, LORCH, Paul, Richard. Maslama's Notes on Ptolemy's Planisphaerium and related texts. München: Bayerische Akademie der Wissenschaften München, 1994. 121 s. (eng)
- UBIETO ARTETA, Antonio. Dějiny Španělska. Praha: NLN, 1995. 911 s.
- BURNETT, Charles. The coherence of the Arabic-Latin translation program in Toledo in the twelfth century.. Science in Context. 2001, roč. 14., čís. 1 & 2, s. 249–288. (eng)
Externí odkazy
