| Alfa Lyncis |
|---|
Poloha hvězdy v souhvězdí Rysa Poloha hvězdy |
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000) |
|---|
| Souhvězdí | Rys (Lynx) |
|---|
| Rektascenze | 09h 21m 03.30021s[1] |
|---|
| Deklinace | +34°23′33,2134″[1] |
|---|
| Paralaxa | 14,7 ± 0,18 mas[1] |
|---|
| Vzdálenost | 220,7 ± 2,7[2] ly
(67,7 ± 0,8[2] pc) |
|---|
| Barevný index (B-V) | 1,55 |
|---|
| Zdánlivá hvězdná velikost | 3,14[3] |
|---|
| Absolutní hvězdná velikost | −2,32 ± 0,13[4] |
|---|
| Vlastní pohyb v rektascenzi | −218,723 mas/rok |
|---|
| Vlastní pohyb v deklinaci | 16,555 mas/rok |
|---|
| Fyzikální charakteristiky |
|---|
| Spektrální typ | K7 III[5] |
|---|
| Poloměr | 58,15 ± 0,75[6] R☉ |
|---|
| Zářivý výkon (V) | 621,1 ± 15,8[7] L☉ |
|---|
| Povrchová teplota | 3 881 ± 20 K[7] K |
|---|
| Stáří | 1,4 miliardy let[8] |
|---|
| Rychlost rotace | 6,4 km/s[9] |
|---|
| Další označení |
|---|
| Henry Draper Catalogue | HD 80493 |
|---|
| Bonner Durchmusterung | BD+35 1979 |
|---|
| Bright Star katalog | HR 3705 |
|---|
| 2MASS | 2MASS J09210335+3423332 |
|---|
| SAO katalog | SAO 61414 |
|---|
| Katalog Hipparcos | HIP 45860 |
|---|
| Tychův katalog | TYC 2496-1728-1 |
|---|
| General Catalogue | GC 12880 |
|---|
| Bayerovo označení | α Lyn |
|---|
| Flamsteedovo označení | 40 Lyn |
|---|
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alfa Lyncis (α Lyn) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Rysa s hvězdnou velikostí +3,14.[3] Je unikátní tím, že je jedinou hvězdou v tomto souhvězdí, která má Bayerovo označení. Na základě měření paralaxy z Gaia DR3 se nachází přibližně 220 světelných let od Země.[1][2]
Historie pojmenování
Alfa Lyncis získala své Bayerovo označení jako jediná hvězda v souhvězdí Rysa. Tento nedostatek označení v souhvězdí je způsoben jeho relativně slabým jasem a pozdějším zařazením mezi souhvězdí, protože jej definoval až Johannes Hevelius v roce 1687.[8] V minulosti byla hvězda také spojována s neoficiálními názvy, které odkazovaly na její izolovanou polohu v tomto méně výrazném souhvězdí.
Charakteristika
Alfa Lyncis je oranžový obr spektrální třídy K7 III. Tato klasifikace znamená, že vyčerpala své zásoby vodíku v jádru a přesunula se mimo hlavní posloupnost. Hvězda má poloměr přibližně 58krát větší než Slunce a vyzařuje více než 620krát větší energii.[6][7] Její povrchová teplota je kolem 3 881 K, což odpovídá chladným hvězdám s oranžovým nádechem.[7]
Pozoruhodná je její relativně pomalá rotace, která činí 6,4 km/s.[9] Tento pomalý rotační pohyb je typický pro obří hvězdy, které během své evoluce ztrácejí rotační energii.[10]
Variabilita
Alfa Lyncis vykazuje podezření na drobnou proměnnost, kdy její zdánlivá jasnost kolísá v rozmezí od 3,12 do 3,17. Tento typ variací je typický pro hvězdy v pozdních fázích vývoje.[10] Tyto drobné variace mohou být způsobeny procesy v atmosféře hvězdy, zejména konvekčními proudy a vnějšími vrstvami, které vykazují nestabilitu. Je možné, že hvězda je na cestě stát se miridou – pulsující proměnnou hvězdou, jejíž svítivost se mění v závislosti na fázích expanze a kontrakce.
Historie pozorování
První systematické studie Alfa Lyncis proběhly v polovině 20. století. Studie spektra umožnily přesnou klasifikaci hvězdy jako K7 III.[5] V moderní době byly provedeny podrobné analýzy pomocí interferometrických metod, například pomocí Navy Precision Optical Interferometer, což umožnilo přesně změřit poloměr a další fyzikální parametry.[6] Data z mise Gaia přinesla přesnější měření vzdálenosti a pohybu hvězdy.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e GAIA COLLABORATION. Gaia Data Release 3: Summary of the content and survey properties. Astronomy and Astrophysics. 2022, s. A1. doi:10.1051/0004-6361/202243940. Bibcode 2023A&A...674A...1G. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b c BAILER-JONES, C. A. L.; RYBIZKI, J.; FOUESNEAU, M.; DEMLEITNER, M.; ANDRAE, R. Estimating Distances from Parallaxes. V. Geometric and Photogeometric Distances to 1.47 Billion Stars in Gaia Early Data Release 3. The Astronomical Journal. 2021, s. 147. doi:10.3847/1538-3881/abd806. Bibcode 2021AJ....161..147B. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b DUCATI, J. R. VizieR Online Data Catalog: Catalogue of Stellar Photometry in Johnson's 11-color system. CDS/ADC Collection of Electronic Catalogues. 2002. Bibcode 2002yCat.2237....0D. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ PIAU, L.; KERVELLA, P.; DIB, S.; HAUSCHILDT, P. Surface convection and red giants radii measurements. Astronomy and Astrophysics. 2010, s. 100. doi:10.1051/0004-6361/201014442. arXiv 1010.3649. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b MORGAN, W. W.; KEENAN, P. C. Spectral Classification. Annual Review of Astronomy and Astrophysics. 1973, s. 29–50. doi:10.1146/annurev.aa.11.090173.000333. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b c BAINES, E. K.; ARMSTRONG, J. T.; CLARK, J. H. Angular Diameters and Fundamental Parameters of Forty-four Stars from the Navy Precision Optical Interferometer. The Astronomical Journal. S. 198. doi:10.3847/1538-3881/ac2431. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b c d SOUBIRAN, C.; CREEVEY, O. L. Gaia FGK benchmark stars: Fundamental Teff and log g of the third version. Astronomy and Astrophysics. S. A145. doi:10.1051/0004-6361/202347136. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b KALER, J. B. ALPHA LYN (Alpha Lyncis) [online]. University of Illinois, May 11, 2005. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b MASSAROTTI, A.; LATHAM, D. W.; STEFANIK, R. P.; FOGEL, J. Rotational and Radial Velocities for a Sample of 761 HIPPARCOS Giants and the Role of Binarity. The Astronomical Journal. 2008, s. 209–231. doi:10.1088/0004-6256/135/1/209. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b PERCY, J. R. Photometric surveys of suspected small-amplitude red variables. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. S. 611–615. doi:10.1086/133420. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
