Alena Zemančíková, rozená Nuhlíčková (*18. června 1955 Praha) je česká dramaturgyně, kritička, literární redaktorka, dramatička, publicistka, lektorka a porotkyně. Je významnou osobností české amatérské divadelní scény a především pak divadla poezie a uměleckého přednesu, jimž se věnuje nadále i přes vstup do profesionální sféry. Pravidelně zastává pozici porotkyně na festivalech amatérského divadla a uměleckého přednesu, rovněž je členkou Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.^[1]

Její vztah k divadlu a umění celkově ovlivnili rodiče. Její matka Miloslava Ruzhová pracovala v kulturním středisku v Tachově a později i v Plzni. Nevlastní otec byl učitelem a v Tachově zároveň působil i jako ochotnický divadelník. Oba se podíleli na pořádání a lektorování uměleckého přednesu, což přivedlo k recitaci i ji. Od roku 1971 se pravidelně účastnila coby sólová recitátorka festivalu Wolkrův Prostějov.^[2]

Během studií na gymnáziu v Plzni navazovala a udržovala kontakty i s tamními umělci. Vliv na ni měli například malíři Vladivoj Kotyza a Jiří Kovařík, skladatel Zdeněk Lukáš nebo básník Zdeněk Barborka. V 70. letech byla členkou plzeňského Divadla poezie Dominik^[3] a už tehdy se začala věnovat publikační činnosti. V klubu Dominik začal v roce 1978 působit soubor Divadlo pod lampou, který byl ale o rok později z politických důvodů rozpuštěn. Činnost Divadla pod lampou byla obnovena v roce 1985 a Zemančíková se stala jeho součástí, zároveň tam okusila vedle přednesu i režii a scenáristiku.^[2]

Vystudovala dramaturgii na DAMU, poté však byla nucena se věnovat až do roku 1987 dělnickým povoláním. Až poté se stala lektorkou dramaturgie Západočeského divadla v Chebu, v roce 1990 se stala dramaturgyní a setrvala na této pozici osm let. Zde byly rovněž uvedeny její autorské texty (Putování za štěstím, Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě, Biblické příběhy), také se podílela na dramatizacích. Působením v profesionální sféře se přestala angažovat coby autorka a účinkující ve sféře amatérské, zůstala však její součástí jako lektorka a porotkyně přehlídek divadla poezie, festivalů a soutěží.

Od roku 1997 působila v plzeňském Českém rozhlase jako literární redaktorka a dramaturgyně, později se stala vedoucí kulturní redakce. Ve svých textech se často věnovala osobnostem a kultuře západních Čech a pohraničí, a to i německojazyčným. Během práce pro Český rozhlas přispívala i do dokumentaristických projektů, například ISMY po česku, Za divadlem nebo Ztráty a nálezy. Od roku 2004 působila v Českém rozhlasu Vltava, kde se věnovala také dramaturgii.^[4] Zde byly uvedeny její rozhlasové hry Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti, Odjezd z konce světa a Noc a den. V roce 2004 byla oceněna na festivalu Prix Bohemia Radio rozhlasovou cenou za povídku Lukava v autorské interpretaci v kategorii literární pořad. Účastnila se též přehlídky publicistických a dokumentárních rozhlasových pořadů Report, ale i záhřebského festivalu Prix Marulić.^[1]

Od roku 1990 je porotkyní na Wolkrově Prostějově, od roku 2011 pak i na Šrámkově Písku. V současnosti působí jako porotkyně a lektorka i na přehlídce Jiráskův Hronov. Účastní se rovněž nižších postupových přehlídek, například Poezie na rynku v Klatovech. S plzeňským Českým rozhlasem i Vltavou nadále externě spolupracuje, kromě toho publikuje v Divadelních novinách^[5], píše sloupky v Deníku Referendum^[6] a příležitostně i jinde. Také externě vyučuje na katedře teorie a kritiky pražské DAMU.

Alena Zemančíková se během působení v Chebu věnovala psaní vlastních textů, které doprovodila i několika dramatizacemi a scénáři na základě spolupráce s dalším dramatikem. V roce 1991 Divadlo na cestě při Západočeském divadle uvedlo její dramatizaci knihy pohádek amerického spisovatele Jamese Thurbera Třináctery hodiny s využitím překladu Radoslava Nenadála. Této dramatizace o dva roky později využilo i Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. V roce 1992 byla v Chebu uvedena její úprava dramatizace knihy Tracyho tygr od Williama Saroyana, kterou přeložil Jiří Josek a dramatizoval Jan Roubal.^[7] V témže roce napsala scénář ke hře Aleny Wagnerové Odsunuté vzpomínky. Jako dramaturgyně se pak podílela na řadě inscenací Západočeského divadla, přičemž v roce 2002 ještě vypomohla coby dramaturgická spolupráce u inscenace Bailegangaire v režii Hany Frankové v Divadle Dagmar v Karlových Varech. Poté se přesunula k rozhlasové tvorbě a později i té literární. V roce 2023 by měla vyjít její nová kniha Nějaké ženy a jacísi muži.^[8]

Jako dramaturg se podílela na následujících představeních:^[9]

• Komedie o hvězdě (1992)
• Byl to skřivan (1993)
• Rozmarný duch (1993)
• Pohádka do dlaně (1993)
• Za kopcem vrch (Berg) (1993)
• Anděla a piráti aneb (1995)
• Don Juan se vrací z války (1995)
• Nebe na zemi (1996)
• Služky (1997)
• Slaměný klobouk (1997)
• Orestés (1998)
• Ruleta aneb Příběh nenapsaného (1998)

Je autorkou divadelních her:^[9]

• Putování za štěstím (1990) – podle cikánských pohádek, režie Jaroslava Šiktancová, Západočeské divadlo Cheb
• Biblické příběhy (1991) – režie František Hromada, Západočeské divadlo Cheb
• Čistému vše čisté (1993) – variace na commedia dell'arte, režie Jaroslava Šiktancová, Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav
• Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě (1994) – režie František Hromada, Západočeské divadlo Cheb
• Ulrika (2002) – malé nedělní představení, režie Jaroslava Šiktancová, Spolek Kašpar, hráno v Divadle v Celetné
• Odjezd z konce světa (2012) – režie Hana Franková, Divadlo Dagmar Karlovy Vary

Je autorkou následujících rozhlasových her a pořadů:^[1]

Všechny tři hry byly uvedeny na Českém rozhlasu Vltava v režii Miroslava Buriánka.

• Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti (2001)
• Odjezd z konce světa (2004)
• Noc a den (2006)

Níže uvedené pořady a projekty vznikaly pro uvedení na Českém rozhlasu Vltava.

• Tovaryšstvo mezi věky (2006) – osmidílný pořad k příležitosti 450. výročí příchodu jezuitů do Čech
• Hlas deníku (2004) – v rámci pořadu Schůzky s literaturou, společně s Jiřím Cieslarem
• Esoterické Čechy – ve Víkendové příloze, společně s Václavem Vokolkem
• Feminismus; Globalismus (2005) – dva hodinové dokumenty, které vznikly jako součást cyklu ISMY po česku.

Vydala publikace:^[10]

• Bez otce (2008) – sbírka povídek z let 1991 až 2007
• Mařenka a Čenda (2009) – příběhy pro děti o Mařence, Čendovi a plyšovém medvědovi
• Značkování (2012) – soubor fejetonů
• Příběh v řeči nepřímé (2016) – román o životě v pohraničí v padesátých letech
• Zpětné zakreslení cesty (2020) – historie činohry Národního divadla v období mezi lety 1990 až 2015 prostřednictvím novinových kritik a dalších materiálů^[11]
• Nějaké ženy a jacísi muži (2023)

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Zemančíková
• Profil Aleny Zemančíkové v Databázi českého amatérského divadla
• Profil Aleny Zemančíkové na webu Českého rozhlasu Archivováno 7. 4. 2023 na Wayback Machine.
• Divadelní tvorba Aleny Zemančíkové v databázi Divadelního ústavu
• Alena Zemančíková v Databázi knih