Albert Josef z Hodic se narodil Slezských Rudolticích (dříve Roßwald) v blízkosti Osoblahy. První vzdělání nabyl díky domácímu učiteli, poté studoval Josefínskou rytířskou akademii v Lehnici. Zapsal se na univerzitu v Norimberku.[3] Absolvoval cesty po Německu, Švýcarsku, Francii, Anglii i Španělsku a Itálii, která díky svým památkám v něm vyvolala velký obdiv.[4] Byl komoří na dvoře císaře Karla VI. Mluvil několika jazyky.
V roce 1734 se oženil s Sophií von Sachsen-Weißenfels, vdovou po markraběti Georgu Wilhelmovi z Ansbachu-Bayreuthu, která měla v době svatby již 50 let a jemu bylo 28 let. Svatba byla tajná z důvodu, že ženich byl katolík a nevěsta protestantka. Manželství bylo bezdětné a manželka zemřela v 68 letech.
Albert Hodic byl členem zednářské lóže Aux trois squelettes ve Vratislavi. Její velmistr, pozdější vratislavský biskupFilip Gotthard Schaffgotsch, pověřil Hodice založením zednářské lóže ve Vídni.[3]
Panství Slezské Rudoltice
Po otcově smrti v roce 1741 se stal dědicem panství Slezské Rudoltice, Dolní Povelice a Fulštejn.[5] Ve Slezských Rudolticích žil Albert Hodic z výnosů svého panství. V důsledku toho se věnoval zejména rozšiřování tohoto panství. Největší část zámeckého parku zabírala Arkadie, idylická pastýřská krajina, která měla připomínat Ovidiova díla. Pásla se tam stáda ušlechtilých ovcí, krav a koz. Pastvinou protékal potůček. Pokud byla na zámku návštěva, Hodic do Arkadie vyslal poddané převlečené za ovčáky a pasačky.[6] Mezi lety 1757 až 1761 se zde pravidelně hrály divadelní hry, které pomáhal realizovat dvorní vídeňský herec Johann Heinrich Müller.[3][7] k zámku patřila rozsáhlá knihovna s knihami v několika jazyky, která byla v důsledku pozdějších dluhů rozprodána. Zámek navštívily významné osobnosti osvícenství z řad evropské šlechty nebo také francouzský filozof Voltaire, k pravidelným návštěvníkům patřili krom pruského krále Fridricha II. Velikého např. hudebníci Karl Ditters von Dittersdorf či Heinrich Klein.[5] Jeho marnotratnost ho přivedla do obrovských dluhů a dožil v Postupimi díky pomoci pruského krále. Jeho parky a ostatní části zámku po jeho smrti byly z velké části zničeny, případně ztraceny.
↑ Historie :: Zamek-slezske-rudoltice. www.zamekslezskerudoltice.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
↑ ab Zámek Slezské Rudoltice – Osoblažská úzkokolejka – Slezské zemské dráhy. www.osoblazsko.com [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
↑ Převlékal poddané za nymfy a trpaslíky. Měl i harém. Hrabě Hodic byl geniální bavič evropské šlechty. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-05-23 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
↑ Hoditz, Albert Joseph – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
Literatura
Christian August Semler : Život Alberta hraběte z Hoditze . 1804.
Constantin von Wurzbach
Richard von Meerheimb
Hans Richter: Počet zázraků.Hloupý génius – skvělý hlupák . Román. Nakladatelství katedrály, Berlín 1937.
G. Burgmann: hrabě Hoditz a "Roßwald" – bohužel (ne) moravský "Sanssouci". In: The Expellee . Vydání 9/2007, ZDB -ID 2131858-X .
Archiv historie, statistiky, literatury a umění, ročník 15, číslo 24. červen 1824, str. 161 biografie
Drechsler, Paul. Albert von Hoditz, der Wundergraf von Rosswald : ein Lebensbild. Leobschütz : Druck und Verlag von W. Witke, 1895