PROFILPELAJAR.COM

Akiba ben Josef
Akiba ben Josef
	Rabi Akiva na ilustraci v Mantovské hagadě z r. 1568
Rodné jméno	עקיבא בן יוסף
Narození	50; Lod
Úmrtí	28. září 135 (ve věku 84–85 let); Caesarea Maritima
Příčina úmrtí	stažení z kůže
Místo pohřbení	Tiberias
Povolání	teolog a rabín
Nábož. vyznání	judaismus
Choť	Rachel, wife of Rabbi Akiva
Děti	Joshua ben Karha
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akiva také rabi Akiva ben Josef (cca 50,^? Judsko – 135) byl podle židovské tradice jedním z nejvýznamnějších tanaitů a jeden z hlavních kodifikátorů textu Mišny. Veškeré informace o jeho životě pochází pouze z rabínské literatury a z legend, které v souvislosti s jeho postavou vznikly. Je pohřben v Tiberias.

Život

Údajně se měl narodit v Judsku v chudých poměrech v rodině konvertitů a až do dospělosti měl být analfabetem a v mládí opovrhoval učenci. Podle jedné z legend sloužil jako pastýř u jednoho z nejbohatších mužů v Jeruzalémě, který měl dceru Ráchel. Ta se proti vůli svého otce provdala za Akivu s podmínkou, že se bude věnovat studiu Tóry. Několik let po sňatku s Ráchel proto Akiva odešel na akademii do Lodu, kde studoval u rabínů Eli'ezera ben Hyrkána, Jehošuy ben Chananji a Nachuma z Gimzu.^[1]

Okolo roku 95 již měl patřit mezi významné učence a vést vlastní ješivu. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřili rabi Me'ir, Nechemja a Šim'on ben Jochaj. Tradice mu přisuzuje podíl na zařazení Písně písní do židovského kánonu Bible. Podle rabínské tradice řekl na koncilu v Javne: "Neboť na světě není nic, co by se vyrovnalo dnu, ve kterém dostal Izrael Píseň písní. Neboť všechny texty jsou svaté, ale Píseň písní je svátostí nejvyšší." K tomu pak dodal varování: "Ten, kdo zazpívá kvůli pobavení tu píseň, jako kdyby šlo o odrhovačku, nebude mít místo v příštím světě."^[2]

V židovské mystice

V rámci rabínského judaismu všeobecně je Akiva uznáván též jako jeden z představitelů mystiky^[3]. V Talmudu je například o něm napsáno: „Čtyři muži vystoupili do ráje, Ben Azaj, Ben Zoma, Acher a rabi Akiva. Rabi Akiva jim řekl: Až přijdete ke kamenům z čistého mramoru, nekřičte: Voda, voda. Ben Azaj se podíval a zemřel; Ben Zoma se podíval a přišel o rozum; Acher podťal výhonky; rabi Akiva vyšel v pokoji.“ (Chagiga 14b)^[4] Proto se na jeho osobu odvolává i pozdější pseudoepigrafická literatura^[5], jež se zaobírá mystériem merkavy (vozu) neboli Božího trůnu s koly, jak ho spatřil ve vizi prorok Ezechiel^[6]. Kromě toho je rabi Akiva považován za prvního správce tradice Díla Stvoření a mnozí se domnívají, že Sefer Jecira procházela redakcí od Abraháma až právě po rabiho Akivu.^[7]

Smrt

Ve své době měl Akiva podporovat povstání Bar Kochby proti římské moci a jeho vůdce označil za možného mesiáše.^[8] Navíc ignoroval císařský výnos, jenž zakazoval studium a vyučování Tóry.^[9] Rabi Akiva byl proto Římany zajat, uvězněn a nakonec umučen.

Odkazy

Reference

↑ BEN JA‘AḲOV IBN ŠÁHÍN, Nisim. Kniha úlevy po veškerých trápeních. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3418-2. S. 98-100.
↑ JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. Řevnice: ROZMLUVY, 1996. ISBN 80-85336-31-6. S. 97.
↑ Časopis Šavua tov 109/5769, str. 7. olam.cz [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 64.
↑ BÖNISCHOVÁ, Helena. Ma’ase merkava – starověká židovská mystika. Praha: P3K, 2003. ISBN 978-80-87186-74-9. S. 31.
↑ Ez 1, 1–28 (Kral, ČEP)
↑ DUBOV, Nissan Dovid. Vnitřní pouto. Úvod do Kabaly. Praha: Chabad Lubavitch, 2014. ISBN 978-80-905887-0-7. S. 46.
↑ SCHÄFER, Peter. Dějiny Židů v antice. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6. S. 144.
↑ NEWMAN, Ja‘akov; SIVAN, Gavri’el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. S. 18.