Adam Samuel Hartmann (7. září 1627 Praha – 29. května 1691 Rotterdam), českobratrský duchovní a biskup, doktor teologie, autor cestopisného deníku a překladatel. Kromě vynikajícího vzdělání se vyznačoval nadkonfesními a usmiřovacími snahami, kterými si v exilu vydobyl respekt jak mezi luterány, tak mezi reformovanými.[1]
Rodina a vzdělání
Jeho otec Adam Hartman (1589 – po 1647) byl českobratrský duchovní a exulant, který v Lešně spolupracoval s J. A. Komenským. S ním se ve 40. letech 17. století účastnil jednání s představiteli polské větve Jednoty bratrské. V Jednotě bratrské spolu působili jako zástupci českomoravské větve a v roce 1634 bylo za jejich účasti ve Włodawě dojednáno spojení malopolské a litevské reformované církve s polskou větví Jednoty bratrské.[2]
Adam Samuel Hartmann měl bratra Pavla. Pavel Hartmann a Samuel Junius (mladý český duchovní) doprovázeli po požáru Lešna v roce 1656 J. A. Komenského do Amsterodamu.[3]
Adam Samuel Hartmann studoval v Toruni, Královci, Frankfurtu nad Odrou, Wittenbergu, Lipsku a Oxfordu. Spolu s Petrem Figulem doprovázel v roce 1650 Jana Amose Komenského do uherského Sárospataku. Od 1652 působil jako polský kazatel, v roce 1656 byl pastorem polské větve Jednoty bratrské a rektorem bratrského gymnázia v Lešně.[1]
Po roce 1656
Po požáru a poničení Lešna (1656) odešel do Slezska. Odtud byl představiteli („staršími“) Jednoty bratrské vyslán spolu s kantorem lešenského gymnázia (Pavel Cyrillus, příbuzný J. A. Komenského) do Německa a Nizozemska, aby tam pro strádající bratry polského sboru získali finanční pomoc. Tímto úkolem byl již před nimi pověřen Jan Amos Komenský, kterému se (později) příchod další delegace nezamlouval.[3] Dne 27. května 1657 dorazila tato dvoučlenná delegace do Berlína, 14. června do Hamburku a 29. června 1657 do Amsterodamu. Popis cesty zachytil A. S. Hartmann ve svém rukopisném deníku Itinerarium Germano-Belgicum. V něm popisuje, že o ubytování v Amsterodamu se mu postaral jeho bratr Pavel. Dále pak popisuje, jak jej i jeho kolegu zaměstnal J. A. Komenský. Bylo jim uloženo, aby přeložili do němčiny předmluvu a traktát o prorocích De prophetia et prophetis k dílu Lux et tenebris (prorocká vidění Kotteria, Drabíka a Poniatowské). Tento překlad pořizoval Komenský pro svého příznivce Laurense de Geera, švédsko-nizozemského podnikatele, který jej pozval po požáru Lešna do Amsterodamu. Poté, dne 10. července 1657, odplula Hartmannova dvoučlenná delegace do Delftu a 7. září dorazila do Paříže.[3]
Na západě si Adam Samuel prodloužil svůj pobyt až do roku 1659. Poté působil jako správce sboru ve Wieszkowě (nedaleko Lešna). V roce 1662 byl ordinován na konseniora a vrátil do Lešna. Tam působil jako kazatel německého sboru a opět jako rektor školy. V roce 1673 byl zvolen seniorem polské jednoty, usadil se ve Štětíně a mezi 1680–81 podnikl svou druhou cestu do Nizozemska a Anglie.[1] Tam obnovil své studium na Oxfordské univerzitě a byl včleněn in numerum professorum theologorum Oxoniensium (do řad oxfordských profesorů teologie) – tj. získal doktorát z teologie. Poté opět působil v Lešně, kde se stal vychovatelem pozdějšího polského krále Stanisława Leszczyńského.[1] Do Anglie se vrátil ještě jednou v roce 1690 a na zpáteční cestě zemřel.[3]
Dílo
- Itinerarium Germano-Belgicum (1657). Bylo vydáno v roce 1899; Tagebuch A. S. H.s über seine Kollektenreise im Jahre 1657–1659, Ed Rodger Prümers v Zeitschrift der Historischen Gesellschaft für die Provinz Posen 14/1899, Poznaň, s. 79–157, 203–246. Cestopisný deník. Toto dílo je (k roku1989) nezvěstné.
- Lux et tenebris (prorocká vidění Kotteria, Drabíka a Poniatowské). Překlad revelací do němčiny.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
