Acyliové ionty jsou kationty se vzorcem RCO⁺, kde R je alkyl nebo aryl.

Posloupnost vazeb C-C-O je u acyliových iontů lineární. Atom kyslíku a centrální uhlík jsou sp-hybridizované, mezi atomy C a O je trojná vazba.^[2]

Acyliové ionty lze považovat za C-alkylované deriváty oxidu uhelnatého (také obsahujícího trojnou vazbu C-O). Obvykle se připravují odštěpováním chloridových iontů z acylchloridů silnými Lewisovými kyselinami, jako je chlorid antimonitý.

Rentgenovou krystalografií bylo popsáno několik acyliových solí. Protože jsou acyliové kationty silnými elektrofily, tak lze jejich soli izolovat pouze když obsahují slabě koordinující anionty.^[1]

CH₃COCl + GaCl₃ → CH₃CO⁺ + GaCl -
4 

Mezi jedny z prvních popsaných acyliových solí patří hexafluoroantimoničnan a hexachloroantimoničnan acetylia.^[3][4]

V infračervených spektrech mají vazby C≡O vibrační pás na 2300 cm⁻¹ u arylových a 2200 cm⁻¹ u alkylových acyliových iontů; v případě oxidu uhelnatého se vyskytuje tento pás na 2143 cm⁻¹.^[1]

Acyliové ionty jsou silnými elektrofily, které mohou reagovat i s areny. Vyskytují se jako meziprodukty reakcí, například Friedelových–Craftsových acylací arenů acylchloridy za katalýzy chloridem hlinitým:

C₆H₅R + CH₃CO⁺ + AlCl -
4  → CH₃COC₆H₄R + HCl + AlCl₃

Při těchto reakcích se mohou objevovat spojování acyliových kationtů s tetrachlorohlinitanovými anionty.

Acyliový ion vzniklý z pivaloylchloridu se vyskytuje v rovnováze s terc-butylovým kationtem:

(CH₃)₃CCO⁺ ⇌ (CH₃)₃C⁺ + CO

Při Kochových karbonylacích dochází k hydrolýzám acyliových iontů za vzniku karboxylových kyselin:

R₃CCO⁺ + H₂O → R₃CCO₂H + H⁺

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acylium ions na anglické Wikipedii.