Výroční schůze Akademie etických a politických věd v roce 1932, fotografie
Académie des sciences morales et politiques (českyAkademie etických a politických věd) byla založena v roce 1795 jako součást Institut de France. Byla zrušena v roce 1803 v období vlády Napoleona I. a znovu zřízena na podnět historika Françoise Guizota v roce 1832. Jejím úkolem bylo vědecky popisovat život společnosti a následně navrhovat její lepší formy dané vládě.
Organizace
Akademie sdružuje 50 členů, kteří jsou rozděleni do 6 sekcí:
K těmto šesti sekcím se přidružují zahraniční členové a korespondenti. Mezi zahraničními členy figurují či figurovala jména jako Václav Havel, Juan Carlos I. a Benedikt XVI.
Akademie vytváří ještě jeden orgán se zaměřením interdisciplinárním. Na své internetové stránce zveřejňuje texty a oznámení, které jí předkládají členové.
Dějiny
Před rokem 1789 "l'Académie des sciences morales et politiques" neexistovala jako samostatná instituce. Svůj původ má v "Classe des sciences morales et politiques", který byl součástí "l'Institut national des sciences et des arts" založený "Národním konventem" 5 fructidora roku III (22. srpen 1795), dva roky po zrušení "Královské akademie "dekretem Konventu z 8. srpna 1793.
Institut byl rozdělen na tři třídy:
První patřila vědám fyzikálním a matematickým, což bývala doména zrušené "Královské akademie věd"
Nařízením "Konzulátu" z 3. pluviôse roku XI (23. leden1803) byl "Institut national" reorganizován do čtyř tříd: třída fyziky a matematiky, třída francouzského jazyka a literatury, třída historie a staré literatury, třída krásných umění. Členové tří předešlých tříd byly přerozdělení do čtyř nových. Tato reforma, která se snažila rekonstruovat bývalé královské akademie, byla ukončena nařízením Ludvíka XVIII. Z 21. března1816, ve kterém všechny názvy byly sloučeny do jediného Institut de France.
Obnovení
Ministr informací krále Ludvíka-Filipa Orleánský historik François Guizot argumentoval ve prospěch znovuzaložení Akademie etických a politických věd. Byla restaurována nařízením ze dne 26. října 1832. Rozdělili ji na pět sekcí: filozofie a etika, sociologie, legislativa, veřejné právo a spravedlnost, politická ekonomie a statistika, později doplněna výrazem "finance", historie a geografie.
Dvanáct akademiků přišlo z bývalé druhé třídy a tito zvolili svých dalších kolegů. První vnitřní řád ustálil počet akademiků v každé sekci, počet volných členů, přidružených cizích členy a korespondujících členů. V roce 1964 se Akademie rozhodla zrušit kategorii volných členy, aby jejich sdružila do nové sekce titulárních akademiků složené z deseti členů.
Akademie předkládá podle vlastní úvahy témata, která považuje za důležitá pro společnost v jednotlivých studiích:
Názor Akademie na projekt ústavy zahrnující Environmentální chartu (10. květen 2004)
Doporučení uplatnění zákonů týkajících se Internetu (9. červenec 2001)
Názor na reformy postupů sčítání lidu (16. říjen 2000)
Hledisko na překlad evropských směrnic (19. červen 2000)
Hledisko proti úpravám lidského genomu (5. červen 2000)
Udělování cen
Akademie uděluje ceny a rekompenzace každý rok, odpovídá i za výběr nejlepších děl publikovaných na navržená témata v konkurzech.
Dává i svůj názor na výběr velkých institucí ve vzdělávání a výzkumu: École pratique des hautes études, École des hautes études en sciences sociales, Conservatoire national des arts et métiers, Collège de France.
Současní členové
Úřad akademie pro rok 2012: Madame Bastide-Bruguière - předseda, B. Collomb - místopředseda, X. Darcos - stálý sekretář.
