PROFILPELAJAR.COM

Žlutice
	Zámecká brána
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	14. století
Přestavba	1602–1623, 1680–1700
Zánik	1761
Stavebník	páni z Rýzmburka
Další majitelé	Plavenští z Plavna, Lobkovicové
Poloha
Adresa	Žlutice, Česko
Souřadnice	50°5′30,74″ s. š., 13°9′42,06″ v. d.
	Žlutice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	35710/4-1141 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žlutice jsou zaniklý zámek ve stejnojmenném městě v okrese Karlovy Vary. Vznikl přestavbou staršího hradu v severozápadním nároží historického středu města. V roce 1761 vyhořel a postupně byl rozebrán na stavební materiál. Viditelným pozůstatkem zámku je brána, která se dochovala v horní části náměstí. Od roku 1964 je brána chráněna jako kulturní památka.^[1]

Historie

Žlutický hrad byl založen pány z Rýzmburka nejspíše v osmdesátých letech čtrnáctého století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1442, kdy město patřilo husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic. Z obranného hlediska se však nacházel v nevýhodné poloze, a proto Jakoubek nároží města zabezpečil novým opevněním, ze kterého se vyvinul hrad Mazanec a sám sídlil na novém hradě Nevděku.^[2]

V roce 1537 koupili město páni z Plavna, od kterých je roku 1563 získali Hasištejnští z Lobkovic. V letech 1575–1872 potom město patřilo Kokořovcům z Kokořova. Ti nechali starý hrad v letech 1602–1623 přestavět a poté ještě jednou v letech 1680–1700. Nový zámek byl postaven v barokním slohu a kolem něj se nacházela zámecká zahrada. Kokořovci však v roce 1723 přesídlili na zámek ve Štědré, a zdejší zámek začal upadat. V roce 1761 vyhořel, a postupně byl rozebrán na stavební materiál.^[3] Ve dvacátém století byly zbytky zámku ještě patrné, ale později byly na jejich místě postaveny panelové domy.^[2]

Viditelnou dochovanou částí zámku je brána na severozápadní straně náměstí, která vedla do zámeckého areálu. Vznikla v roce 1680 během přestavby za Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. Brána je trojdílná. Po stranách průjezdu se nachází zdvojené pilastry s volutovými hlavicemi a maskarony. Nad bránou je zespodu prolomený štít se znakovou kartuší.^[3]

Dalším dochovaným pozůstatkem zámeckého areálu je torzo bývalé zámecké zahrady, z níž stojí část ohradní zdi z lomového kamene, a opěrné zídky teras, které sloužily k vyrovnání svažitého terénu. Součástí ohradní zdi je barokní iluzivní brána v na západní straně. Z podobné brány na východní straně zahrady se dochoval jen fragment.^[4] Dne 9. května 1973 byl v zahradě otevřen areál přírodního divadla, v němž se v následujících letech odehrávaly mimo jiné Vladařské slavnosti.^[5] Později byl v severní části zahrady zřízen autokemp, který fungoval do roku 2011.^[6]

Stavební podoba

Podobu původního hradu, ze kterého se dochoval pouze jeden gotický portál, neznáme. Vzhledem k jeho poloze v nároží pravidelné městské zástavby však můžeme předpokládat, že měl také pravidelný čtverhranný půdorys.^[2] Barokní zámek byl dvoupatrový se dvěma kratšími křídly a strmými štíty v průčelích.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-28]. Identifikátor záznamu 147516 : Zámek, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Žlutice, s. 647–648.
↑ ^a ^b ^c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Žlutice – zámek, s. 417–418.
↑ VYČICHLO, Jaroslav. Žlutice – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
↑ O Zámecké zahradě [online]. Žluticko, 2010-10-20 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
↑ Vyhlášený kemp ve Žluticích je opuštěný, zůstaly jen dluhy. Karlovarský deník.cz [online]. 2013-07-16 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1905. 258 s. Dostupné online. Kapitola Žlutické hrady, s. 206–209.