PROFILPELAJAR.COM

Žitětín
	Autobusová zastávka a zvonička středu vesnice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Jičíněves
Okres	Jičín
Kraj	Královéhradecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°21′16″ s. š., 15°19′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	55 (2021)
Katastrální území	Žitětín (2,59 km²)
Nadmořská výška	238–248 m n. m.
PSČ	506 01
Počet domů	45 (2011)
	Žitětín
Další údaje
Kód části obce	59668
Kód k. ú.	659665
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žitětín je vesnice, dnes místní část obce Jičíněves, v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji.

Název

Ves měla historicky dvě části a to Velký a Malý Žitětín, nebo také Žitětín a Žitětínek, a to několik staletí. Místem Malého Žitětína byl prostor na pravém břehu řeky Mrliny směrem k Bartoušovu. Do dnešní doby z této části zůstal pouze mlýn. V prostoru hranic katastru Žitětína a Bartoušova u dnešního železničního přejezdu nedaleko sádek se nacházela zaniklá osada Mostek.

Název obce je odvozen z obecného jména žiťata, který má základ v slově žit. Podoba pojmenování podle archivních pramenů: 1391 – Zytyetin, 1400 – Zytetynek, 1416 – Zitietin, Zitietinek, 1418 – Zitietyn, 1542 – Zytietin, 1546 – Zitietin weliky, Zitietinek maly, 1606 – Žitietin, 1654 – Žitětín, Malý Žitětín, 1688 – Groß und Klein Shittetin, 1790 – Schitietin, Žitietin, 1835 – Schitietin, Žitětin, 1848 – Žitětín. Podoba z roku 1848 zůstala dodnes, vyjma doby německé okupace (Schitietin).

Historie

Pravěk

Území bylo osídleno už v pozdní době bronzové, jak dokládá nález formy na odlévání bronzových sekyrek, tzv. kadlubu.^[3] V osídlení pokračovali Keltové, což je patrné z nálezu keramiky v prostoru dnešní železniční tratě, ale i přítomnost nedalekého velkého keltského hradiště u Češova, tzv. Češovské valy, které je vzdáleno přibližně pět kilometrů od Žitětína.

Středověk

První písemná zmínka je z roku 1391, ale zřejmě je obec starší, neboť roku 1392 rytíř Jan Kroj (Krog, Kroy) ze Žitětína byl nájemcem biskupského pole v Běcharech. Roku 1395 odpíral provolání obce Žitětín sousední rytíř Jindra z Bartoušova (Labounský). K roku 1407 je připomínána jeho dcera Dorota a Pytlík ze Žitětína (Pytlyk de Zytyetyn et Dorothe, filie prestacti Kroyonis).

Novověk

Roku 1511 prodal Jan Bílský z Kařišova, hejtman Poděbradský, Žitětín a Žitětínek Janu mladšímu Straníkovi z Kopidlna. Po jeho smrti v roce 1546 byly statky zapsány sirotkovi Václavovi v Desky zemské, spravovaly je jeho dvě tety Anežka a Markéta. Když dospěl, prodal tyto statky. Podle jiných pramenů Jan mladší Straník z Kopidlna prodal statky své matce Anně Kaplířové ze Sulevic, od ní byly zapsány roku 1544 Věnku Černínovi z Chudenic, hejtmanu Poděbradskému. Po něm je dědila jeho manželka Kateřina z Hustířan, její otec Jan Rodovský z Hustířan statek prodal v roce 1565 Vilému Trčkovi z Lípy k jeho velišskému panství.

Syn Burjan Trčka z Lípy statky udržel, ale jeho syn Jan Rudolf Trčka z Lípy 22. února 1606 prodal Veliš i Žitětín Jindřichu Matesovi z Thurnu za 150 tisíc kop. Pro jeho účast na stavovském povstání bylo 22. června 1622 panství odňato Karlem z Lichtenštejna, od nějž je 14. ledna 1623 získal Albrecht z Valdštejna za 170 tisíc kop. Po jeho smrti 15. února 1634 panství koupil 13. července 1636 Jindřich Schlik za 167 216 kop.

Jeho syn František Arnošt Schlik prodal v roce 1667 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek Karlu Zumsandovi ze Sandberka. Jeho syn Jan Jindřich Zumsande 31. července 1686 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek zpětně prodal za 40 500 kop synovi Františka Arnošta Schlika Františku Josefu Schlikovi, který v Jičíněvsi vybudoval v letech 1715–1717 zámek (stavitelem byl Jan Baptista Mathey) a přenesl sem své sídlo. Žitětín a Žitětínek zůstali v držení Schliků až do roku 1948, kdy jim byl veškerý majetek v rámci revize pozemkové úpravy státem zabrán a movitý majetek (zvláště z jičíněveského sídla) rozkraden.

Moderní dějiny

V minulosti^[kdy?] tu byl mlýn, dva hostince, škola, hasičský, divadelní a pěvecký spolek, kovárna, kovolitectví, truhlářství, selské grunty (Boura, Adamec, Jeršov, Brzák). Působil zde osvětový a dramatický spolek Svornost byl založen roku 1921. Roku 1936 sehrál v Kozojedech Okrsek dorostu z Češova, Žitětína, Liběšic a Labouně hru se zpěvy Hanička z Podlesí.

Po komunistickém převratu nastal rychlý i pozvolný úpadek obce. Znárodněním zanikla činnost soukromých osob, v zemědělství to bylo nucené založení Jednotného zemědělského družstva Žitětín, které se později stalo součástí Státního statku Jičín. Řada obyvatel se postupně za prací přestěhovala do měst. Obec byla postižena stavební uzávěrou. Do roku 1965 byl Žitětín samostatný, 1. února 1965 se stal součástí obce Jičíněves.

Snaha o samostatnost obce roku 1993, ač s jejím vznikem souhlasili všichni obyvatelé obce starší 18 let, nebyla korunována úspěchem. Po rozkladu a bankrotu Státního statku se obyvatelům obce vrátily pouze pozemky, dodnes nedošlo k řádnému vyrovnání pohledávek. Mateřská škola zanikla, objekt obec Jičíněves pronajímala podnikatelské činnosti, nyní je nevyužíván.

Ze zájmových organizací dnes působí jen Myslivecká jednota Žitětín, sdružující i členy ze sousedních obcí. Zastoupení živnostníků a podnikatelů je mizivé, v současnosti (v roce 2014) provozuje zemědělskou činnost pouze Josef Kaizr.^[4]

Přírodní poměry

Z hlediska geomorfologického členění leží Žitětín na jižním okraji Jičínské pahorkatiny na východě Severočeské tabule v severní části České tabule. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 242 metrů, přibližně dva kilometry jihozápadně od Jičíněvsi. Ves se rozprostírá u řeky Mrlina, která se zde stáčí od severu k západu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5]^[6]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	230	275	302	287	285	277	234	196	155	123	94	59	56	56	55
Počet domů	32	38	43	44	51	50	53	54	48	46	36	43	45	45	45

Správní území

Žitětín stojí ve stejnojmenném katastrálního území o rozloze 2,59 km².^[7] Největší podíl na celkové výměře má orná půda a to 69%.

Druh pozemku	Počet parcel	Výměra m²
Orná půda	138	1 791 271
Zahrada	52	42 507
Ovocný sad	4	12 551
Travní plochy	90	289 151
Lesní pozemky	20	113 724
Vodní plochy	31	156 665
Zastavěné plochy	62	48 528
Ostatní plochy	75	134 249
Celkem	472	2 588 646

Doprava

Žitětín se nachází zhruba 1,5 km od silnice I/32, z ní odbočuje silnice III/28035, která prochází obcí a dále pokračuje přes Labouň do obce Vršce, kde se napojuje na silnici II/280.

Západně od Žitětína vede železniční trať Nymburk–Jičín jejíž provoz byl zahájen v roce 1881. Přímo u křížení tratě se silnicí I/32 je stanice Bartoušov, která je přímo dostupná po místní komunikaci ze Žitětína. Stanice byla v minulosti využívána i pro nákladní dopravu a také k osobní dopravě z okolních obcí. V současné době se plánuje rekonstrukce stanice na výhybnu a vytvoření nové zastávky s názvem Žitětín.^[8]

Dopravní obslužnost je zajištěna jednak v pracovní dny autobusovou linkou v dopravním systému IREDO. Linka projíždí přímo obcí a zajišťuje spojení jak do Jičíněvsi, tak do Kopidlna a především do okresního města Jičína. Po celý týden je pak zajištěno vlakové spojení do Jičína nebo Nymburka.

Pamětihodnosti

Památník padlých za svobodu, který je věnován občanům obce, kteří zahynuli v první a druhé světové válce
Socha ochránce obce svatého Floriána z roku 1843 a socha Svatého Kříže
Dřevěná zvonička z roku 1929
Socha Svatého Václava, která stojí na rozcestí státní silnice, ovšem v katastru Bartoušova

Ostatní stavby

Patkův mlýn je pojmenován po rodu posledních majitelů, kteří provozovali mlýn. Mlýn využíval náhonu z okolo protékající Mrliny a také vlastní zásobní rybníček v lesoparku za mlýnem. Současná podoba je roku 1922. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1951. Poslední majitelka z rodu Patků žila ve mlýně až do 70. let 20. století, kdy byl mlýn prodán a vzniklo z něj rekreační středisko. Po roce 1989 byl mlýn delší dobu opuštěný, současný majitel zde hospodaří.^[9]
Márnice a hřbitov – Místní hřbitov byl vybudován v roce 1941, jak dokládá provedení sloupu vstupní brány. Do té doby se pohřbívalo u kostela ve Slatinách, kam obec příslušela v rámci farního obvodu. Na hřbitově je postavena kaple s věžičkou a po stranách kaple je márnice a původně zamýšlené zázemí pro hrobníka.
Škola – Místní obecná škola byla založena roku 1873 a v roce 1893 přistavěna. Škola byla dvoutřídní a navštěvovaly ji děti ze Žitětína a Labouně. Později byla škola proměněna v mateřskou školu, kterou provozoval Státní statek Jičín. Po roce 1989 školka zanikla a objekt školy byl obcí pronajímán k podnikatelské činnosti. V roce 2015 obec objekt zrekonstruovala na domov pro seniory se šesti byty.^[10]

Osobnosti

Matěj Havelka (1809–1892), právník, politik a básník
Jaroslav Prager (1863–1902), lékař, kabaretní herec a zpěvák, autor textů k populárním písním
Josef Vanc (1915–1944), československý voják a příslušník paravýsadku Carbon

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ DVA KADLUBY Z DOBY BRONZOVÉ Z JIČÍNSKA :: Ulrychova-archeolog. ulrychova-archeolog.webnode.cz [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online.
↑ KOVÁŘOVÁ, Iva. Jičíněves: Nejvíc nás tlačí málo peněz. Jičínský deník. 2014-09-12. Dostupné online [cit. 2023-11-26].
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Katastr nemovitostí ČR. 2019-08-30. Dostupné online.
↑ https://www.stavby.szdc.cz/letaky/S621500947.pdf
↑ Patkův mlýn |. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online.
↑ KOVÁŘOVÁ, Iva. Původně sem chodili do školy, nyní tu budou mít možná domov. Jičínský deník. 2015-09-03. Dostupné online [cit. 2023-11-26].